Po mnoho let prohlašovala organizace Potravinové standardy pro Austrálii a Nový Zéland (FSANZ – obdoba České potravinářské a zemědělské inspekce), že jsou jen „slabé důkazy“ o nanotechnologii v potravinách, protože žádná společnost se nepřihlásila k jejímu schválení. Proto se užití nanotechnologie ani netestovalo ani neregulovalo.
Ekologičtí aktivisté z organizace Přátelé Země se ovšem tímto alibistickým prohlášením nenechali ukolébat a zadali testy, které odhalily potenciálně škodlivé nanočástice oxidu titaničitého a oxidu křemičitého ve 14 oblíbených produktech. Včetně i v České republice prodávaných M&M’s společnosti Mars, bílé omáčky Woolworths a salátového dresingu Praise.
„FSANZ neustále tvrdí, že pro to neexistují důkazy, a že nehodlá přistoupit k testování. Ale všech 14 vzorků se vrátilo pozitivních, což naznačuje široké využití nanočástic v australských potravinách,“ říká aktivista Jeremy Tager.
„Každý by si chtěl myslet, že potraviny jsou testované a než se dostanou na pult, je zajištěno, že jsou bezpečné. FSANZ provádí živoucí experiment na lidech. Neomluvitelně selhala v roli regulátora,“ nebere si ekolog servítky.
Proč se nanočástice přidávají do potravin?
Lidský vlas má průměr asi 100 000 nanometrů. Nanočástice jsou typicky menší než 100 nanometrů a využívají se k prodloužení trvanlivosti a zlepšení struktury potravin.
Neexistuje prokazatelný důkaz, že nano-oxid titaničitý, který vyběluje a zjasňuje, a nano-oxid křemičitý, který brání hrudkovitosti, by byly při konzumaci zcela bezpečné. Naopak se ukázalo, že narušují imunitní systém a způsobují poškození buněk.
Americké nanotechnologické výzkumné zařízení světové úrovně při arizonské státní univerzitě provedlo laboratorní test 14 druhů zboží ze supermarketu, mezi něž patřily i mentolové žvýkačky Eclipse, taco mix Old El Paso a kapučíno Maccona.
Zákon o potravinových standardech nevyžaduje, aby bylo použití nanočástic vyznačeno na obalu. Nano-oxid titaničitý (E171) bývá popsán jednoduchým typem písma standardní velikosti jako „barvivo (E171)“. Nano-oxid křemičitý bývá zase uveden v konvenčním znění jako „protispékavá látka (E551)“.
FSANZ přesto uvedla, že nerozpoznala žádné zdravotní dopady spojené s konzumací těchto dvou typů nanočástic.
„Pokud by si FSANZ byla vědoma potenciálně nebezpečné potraviny nebo přísady, provedla by posudek a doporučila příslušná kontrolní opatření,“ říká šalamounsky tiskový mluvčí v smyslu „když oficiálně nebudeme vědět, tak je všechno v pořádku“.
„Stávající rámec opatření považujeme obecně za dostačující při hodnocení bezpečnosti nových nebo neobvyklých nanomateriálů,“ dodal mluvčí.
překlad: Honzoid
Bude pokračováno.
zdroj: https://www.smh.com.au
