Šankhaprakšálana

27.05.2013 18:36

Šankhaprakšálana

„Jeden z klíčů zdraví se nachází ve střevech. Organismus se intoxikuje systematicky a bez přerušení po celý život, intoxikuje se jednak látkami, které do něj přicházeli zvnějšku se stravou, jež není vždy dobré kvality, ze vzduchu, který není dostatečně čistý, jednak následkem dietních chyb a konečné — a to především — produkty hnilobného kvašeni zbytků potravy ve střevech při chronických poruchách trávení."

A.   Bogomoiec „Jak si prodloužit život?"

 

Jednou z hlavních příčin předčasného stárnutí, prostě stáří, je tedy nahromadění toxinů v organismu vlivem autointoxikace. Každá živá buňka produkuje toxiny, které jsou přírodou určeny k vyloučeni: prostřednictvím kůže, ledvin a plic. Podstatné je udržovat tyto orgány zdravě, neboť neplní-li dokonale své funkce, organismus se pomalu, ale jistě otravuje.

Existuje však zhoubnější zdroj autointoxikace; jsou to jedy, klére pronikají stěnou střeva, a tím znečišťují celý organismus. Z toho plyne zajisté význam správné výživy, ale hlavně důležitost naprosto čistého střeva. Zde čtenář pokývá hlavou a řekne: ,,Ano, ovšem, zácpa! Cožpak není, jak nám to hlásali odedávna, původcem velkého množství chorob, a tak snad i nepřímou příčinou skoro všech našich potíží?" Stává se však, že i ti, kteří NETRPÍ ZÁCPOU," nebo aspoň si to mysli, mají přesto, aniž-to tuší, trvalý zdroj intoxikace v tlustém střevě. Každodenní vyprazdňování střev totiž nevylučuje možnost zanášeni sličníce sedimenty, které se postupné usazují a nejsou NIKDY odstraněny. Vyvolávají hnilobná kvašeni, jejichž toxiny se nepřetržitě šíři po celém těle a působí zhoubně. Nehledě na to, že trvalé dráždění střevní sliznice může být příčinou mnoha zhoubných nádorů nebo alespoň zdrojem bujeni. Případy nádorů tlustého střeva drží rekord ve srovnání se zhoubnými nádory ostatních orgánů těla. Zkoumáme-li lokalizaci nádorů střev, konstatujeme, že podobně jako jsou zatáčky na silnici místy zvýšené nehodovosti, existuji i místa zvýšeného výskytu nádorů, a jsou to právě oblastí, kde ohyb tračníku způsobuje zpomalený „průchod" obsahu, tedy v místech nejvhodnějších pro zanášení a usazováni na sliznici. Dokumentuje to uvedené schéma trávicího traktu.

 

Zácpa je ve skutečnosti stavem, při němž tračník není dokonale čistý a zbavený všech fekálií. Někdo může tedy chodit pravidelně každý den na stolici a přesto trpí, aniž by o tom věděl, chronickou zácpou se všemi důsledky, které jsou s tím spojeny.

Švýcarský lékař dr, A. Keller sestavil ve své knize Smrt přichází ze střeva následující tabulku, ve které jsou uvedeny důsledky zácpy.

Žaludek:

Ztráty napětí (tonu) žaludku, sníženi žaludku, vředy, rakoviny. (Nehledě

na to, že často je příčinou zápachu z úst.)

Ledviny:

Ledvinové kameny, ledvinové koliky.

Nervový systém:

Nespavost, deprese, zvýšená dráždivost, hysterie.

Dolní končetiny:

Zánět sedacího nervu, venostáza vedoucí k tvorbě městků (varixů). Tračník:

Hemoroidy, rakovinná bujení viz výše).

Játra:

Jaterní městnání, žlučové kamínky, intoxikace.

Apendix:

Chronický nebo akutní zánět,

Krev:

Anémie, patologické změny složení krve (které ovlivňují VŠECHNY orgány a VŠECHNY buňky).

Podbřišek:

Různá městnání krve, chronická infekce pohlavních orgánů (dělohy, vaječníků, vejcovodů), posun dělohy.

Kůže:

Různé vyrážky.

Opravdovou tragédií této zácpy způsobené nánosy je, že neexistuji pročišťovací orgány mezi sliznici tračníku "a krevním oběhem: toxiny vniknou přímo do krve a rozšíří se do celého organismu dříve než se dostanou do zmíněných vylučovacích orgánů (kůže, ledvin, plic). Jestliže takto v tračníku vylučované jedy pronikají do krve po mnoho let, jak se velmi často stává, umíme si představit, jaké způsobí škody a jaké mají důsledky na stárnuti.Propustnost stěny tračníku je značná, a proto je mnoho léků předepisováno ve formě čípků, které tímto způsobem pronikají přímo do krve. Pokud jde o projímadla„jsou to prostředky, které by člověk neměl nikdy bral bez doporučení lékaře.Sedavý způsob života je jednou z nejdůležitějších přičiň zácpy. Ásany a_správná výživa v mnoha případech zácpu odstraní, ale k „dekarbonizaci" tračníku to nestačí. Klystýry jsou účin­ným příležitostným lékem, ale sliznici nevyčistí důkladně, jejich pravidelné užívání nejenže zácpu vůbec neléčí. ale činí ji téměř neléčitelnou tím, že se roztahuje tračník a zároveň narušuje jeho peristaltika.

Zkoumejme, jak problém řeší jóga.

K pravidelnému pročištěni tračníku jogíni používají metodu samo vymýváni - bašti, o niž se jenom zmíníme. K provedení bašti, které spočívá v absorbováni vody konečníkem a jejím následném vypuzeni, je třeba umět provést naulí, což není dostupné všem a velmi obtížně se učí, Nevýhody klyzmatu se při tomto samo vymývání neprojevují, poněvadž voda je nasávána vytvořením podtlaku a střevo tedy není roztahováno.

 

Ideální metodou je však šankhaprakšálana. Je jednoduchá, všem dostupná, má jedinečnou účinnost; kromě toho, že důkladně čistí tračník, úplné odstraňuje usazeniny celého trávicího traktu, od žaludku až po konečník, což nedokáže ani klyzma, a dokonce ani bašti. Voda, kterou vypijeme, jde do žaludku, pak je vedena pomoci jednoduchých pohybů, jež jsou dostupné všem adeptům jógy, dokonce i začátečníkům, a prochází celým střevem až k východu. Cvičeni se provádí tak dlouho, dokud voda nevychází tak čirá, jako byla na počátku.

Pokud je přesně dodržena technika, nepředstavuje cvičení žádnou větší nesnáz, není spojeno s žádným nebezpečím, je doporučováno prakticky všem (-výčet některých kontraindikaci je nastr.20).

ŠANKHAPRAKŠÁLANA neboli VÁRISARA

znamená.gesto ulity", poněvadž voda prochází trávicí trubicí jako jednoduchou ulitou. Je to základní jógová technika. Je překvapující, že o tomto pročišťovacím cvičení nenacházíme žádnou zmínku v již tak rozsáhlé jógové literatuře vydané na Západě; nenacházíme ani nejmenší stopu technického popisu. To opět dokazuje, že jógu je nutno ještě objevovat!

Zde popisovaná technika představuje syntézu různých vyučovacích metod. Srovnávali jsme metodu Dhiréndru Brahmačáriho z Díllí, výzkumného ústavu jógy v Lónavle a jógové nemocnice (u Bombaje) a konečné techniku užívanou svámím Satjánandou v Bihárské škole jógy v Monghyru.

 

PŘÍPRAVA

Ohřejte vodu, do niž přidáte sůl v poměru 5 až 6 gramů na litr, což představuje o trochu méně než je koncentrace fyziologického roztoku (1 neplná polévková lžíce na 1 litr vody). Voda musí být slaná, neboť v opačném případě by byla osmoticky absorbována sliznicí a vyloučena normální cestou ve formě moče a nikoli konečníkem. Zdá-ii se vám příliš slaná, lze její koncentraci snížit na přijatelnější míru.

 

VHODNÁ DOBA

Nejvhodnější doba je ráno nalačno. Počítejte s lim, že celá očista trvá déle než hodinu, proto je k tomu vhodné nedělní ráno. Tento a ani příští den neprovádějte žádné ásany ani násilné cviky. Vynecháte-li ásany, cvičení vám nezabere tolik času.

 

JAK POSTUPOVAT?

Následuje schéma celého průběhu pročišťování, vyjma pohybů nutných k zajištění průchodu vody trávicí trubici, které budou uvedeny a popsány dále.

1. Vypijte sklenicí teplé slané vody (o teplotě polévky připravené k jídlu),

2. Ihned potom proveďte předepsané cviky.

3. Vypijte další sklenici vody a proveďte sérii cviků. Střídavě pijte vodu a provádějte cvičeni. Na rozdíl od vamanadhautí, kdy se voda hromadí v žaludku (což vyvolává nauseu — pocit na zvracení), během šankhaprakšálany voda přechází ihned do trávicí trubice, aniž by způsobovala zvedání žaludku.

Pokračujte střídavé v pití a cvičení, dokud nevypijete celkem šest sklenic. Pak je třeba jít na stolici. K prvnímu vyprázdněni dojde téměř okamžitě. Po normálních výkalech, tvarovaných, následuje stolice měkčí a potom tekutá (nažloutlá).

Když k vyprázdnění nedojde ihned, nebo nejpozději do pěti minut, znovu provádějte cviky, tentokrát bez pití vody, pak se vraťte na WC. Jestliže by se výjimečně ani potom nedostavil výsledek, je třeba navodit vyprázdnění pomocí klyzmatu o obsahu 1 /2 litru zavedeného obvyklými prostředky (klystýr, irigátor). Je třeba, aby se vytvořil efekt silonu (násosky); jakmile vyjde první stolice a „sifon" není přerušen, ostatní už pokračuje automaticky.

Rada: pokaždé, když jdete na WC a použijete toaletní papír, vymyjte si konečník vlažnou vodou, osušte ho a případně ho natřete olivovým (nebo jiným) olejem, abyste předešli podráždění způsobenému solí. U některých „citlivých" jedinců může toto podráždění vyvolat nepříjemné pocity, kterým však lze snadno~zabránit.

Po první stolici-je třeba znovu vypít sklenici teplé slané vody, provést cviky, pak jít na WC, kde pokaždé dojde k vyprázdnění. Dále střídavé provádějte; pití — cviky — WC, dokud voda nevychází tak čistá, jako byla na počátku. Podle stupně nánosu v tračníku to odpovídá vypití 10 až 14 sklenic, zřídka více.

Jestliže jste spokojen s výsledkem, to jest voda je podle vás dostatečně čistá, můžete:

— buď přestat; v tomto případě půjdete v následující hodině ještě několikrát na toaletu — to je jediná nevýhoda:

— nebo vypít tři sklenice vlažné NESLANÉ VODY a provést vamana-dhauíi (viz str. 32). To přeruší sifon a zcela vyprázdni žaludek, Jogini tradičně provádějí vždy po šankhaprakšálané vamanadhauti.

 

PŘÍČlNY NEÚSPĚCHU

Jestliže po vypili například čtyř sklenic cítíte, že obsah žaludku neprochází normálně do trávicí trubice, což vyvolává pocit přeplněnosti až nevolnosti, znamená to. že hrdlo vrátníku se neotevírá tak. jak by mělo. Ještě není všechno ztraceno: zopakujte dvakrát nebo třikrát sérii cviků bez piti vody. Vymizení pocitu nevolnosti znamená, že průchod je otevřen. Jakmile se sifon vytvoří, můžete už bez problémů pokračovat v postupu. Může se však stát. že u některých osob plynová bublina vzniklá kvašením zabrání vytvořeni sifonu. V tomto případě stačí rukama stlačit břicho nebo provést sarvarigásanu jako doplněk ke čtyřem dále popsaným cvikům. V nejnepříznivějším případě, to jest, že by voda vůbec nevyšla ze žaludku, jsou možná dvě řešení:

— provést vamanadhautí (viz str. 32), to je vyprázdnit žaludek tím, že podráždíme kořen jazyka třemi prsty pravé ruky vyvoláme reflex zvracení;

— nedělat nic ...; voda sama vyjde ve formě moči. PO CVIČENÍ je třeba si odpočinout a vyhnout se podchlazeni.

 

PRVNÍ JÍDLO

Po šankhaprakšálané je třeba BEZPODMÍNEČNÉ dodržovat následující pokyny:

Jíst nejdříve.půl hodiny po cvičení a NEJPOZDĚJI jednu hodinu po skončení. Je výslovně zakázáno nechat trávicí trubici prázdnou déle než hodinu.

První jídlo má obsahovat:

BÍLOU rýži (tedy ne rýži přírodní, jejíž buničina by dráždila střevní sliznici) vařenou ve vodě až rozvařenou: vařená rýže se má v ústech rozplývat. Může se podávat s tomatovou omáčkou, trochu osolenou, ale bez pepře. Lze ji doplnit dobře uvařenou čočkou nebo karotkou. Současně s rýží musíte sníst alespoň 4 dkg másla. Můžete je bud1 nechat rozpustit na rýži, anebo sníst po lžičkách. V Indii se používá jediné ,,ghi" (rozpuštěné a pročištěné máslo), které se vmíchá do rýže.

Rýži lze nahradit pšeničnou nebo ovesnou kaší či těstovinami (makaróny, špagety) posypanými strouhaným sýrem

 

DŮLEŽITÉ

Rýže se nesmi vařit v mléce. 24 hodin po šankhprakšálaně není dovoleno pit mléko ani jist jogurt. Kromě toho během těchto 24 hodin jsou zakázány kyselé pokrmy a nápoje (je to jeden z důvodů, proč je zakázán jogurt), ovoce a syrová zelenina. Chléb je dovolen při druhém jídle, které následuje po cvičení. Je možné jist všechny tvrdé a polotvrdé sýry, jako například eidam, ale jsou zakázány tvaroh a kvašené sýry, jako např. camernber.

Po 24 hodinách se můžete vrátit ke svému normálnímu stravovacímu režimu, vyvarujte se však nadměrného množství masa.

 

NÁPOJE

• Následkem požiti slané vody se část tekutin vašeho organismu osmózou dostane do trávící trubice. To je součásti pročíšťovacího procesu. Po tomto cvičení je tedy normální pociťovat velkou žízeň. Před prvním jídlem nepijte žádnou tekutinu ani čistou vodu, jinak byste sifon nepřerušili a pokračovali byste v chození na toaletu. Naopak, během prvního jídla a po něm můžete pit vodu nebo lehké odvary (např. kombinace lipového květu a máty), minerální vodu bez nebo jen s malým obsahem kysličníku uhličitého. Není snad třeba ani dodávat, že alkohol, který neřadíme ani v běžném životě, je během 24 hodin, které následuji po cvičení, přísně zakázán.

Nikoho nepřekvapí, že se stolice objeví až po 24 nebo 36 hodinách. První stolice bude zlatožlutá a bez zápachu jako u dítěte.

Toto cvičení se má provádět nejméně dvakrát za rok. Průměrná frekvence bude čtyřikrát do roka, při změně ročních období. Ti, kteří chtějí být důkladní, mohou cvičeni provádět jedenkrát za měsíc. Dhíréndra Brahmaéári radí dokonce každé dva týdny. Záleží tu na chuti a odvaze každého jednotlivce. Toto cvičení opravdu není nepříjemné, i když zná­me příjemnější formu zábavy. Nenechme se ovlivňovat popisem: nejméně příjemné je pít slanou vodu, zbytek už nic není. Nicméně, pro labužníky navrhujeme připravit lehký bujón z pórku" nebo jiné zeleniny, který jisté bude chutnější než teplá slaná voda; Jeden adept se nám dokonce svěřil, že používá polévkové kostky. Lidé trpící zácpou mohou provádět šankhaprakšálanu každý týden, ale pouze se šesti sklenicemi vody. v tomto případě celý cyklus potrvá asi půl hodiny. Je to nejlepší způsob, jak regenerovat střeva: neroztahuje stány tračníku

 

BLAHODÁRNÉ ÚČINKY

Prvořadý účinek se týká vylučování: dojde k úplnému odstranění usazenin, které pokrývají sliznici tlustého střeva. Je ohromující, do.jaké míry může být střevo zaneseno.

Lidé, kteří se domnívali, že nemají zácpu, i když téměř každý den cho­dí na stolici, s překvapením nalezli ve vyloučených hmotách třešňovou pecku spolknutou před několika měsíci! Co k tomu dodat? Pacienti jógo­vé nemocnice v Lónavle, kteří jsou léčeni jógou pod vedením lékařů, žas­nou, když zjisti, čím vším mohou být střeva pokryta v průběhu měsíců, a natož pak roků. Je neuvěřitelné, že lidé mohou nosit ve svých útro­bách tolik odpadů! Překvapuje vás. že se celý organismus v pravém slo­va smyslu intoxikuje takto vylučovanými jedy? Nepovažujte tato slova za příliš silná! Je-li málo lákavé připomínat si takovou situaci, je ještě méně lákavé se v ni nacházet. Provádějte tedy šankhaprakšálanu a zbavujte se všech nánosů, které znečišťuji vaši trávicí trubici. Blahodárné účinky se neobjeví ze dne na den; její bezprostřední výsledky nejsou závratné. Ale brzy se projeví svěžestí dechu, lepším spánkem, vymizením vyrážky na tváři a po těle. Když si zvolíte hypotoxickou stravu, tedy bez přemíry masa, dojde k vymizení tělesného pachu, který někdy bývá velmi silný. Pot bude bez zápachu, pleť se pročisti.

Toto cvičení není pouze negativní, čistě „vylučovací": je rovněž Ioni­zující. Stimuluje játra — to se projeví na barvě první stolice — a ostatní žlázy náležející k trávicímu systému, především slinivku břišní. Lékaři v Lónavle s úspěchem léčili některé případy začínající cukrovky prakti­kováním šankhaprakšálany každé dva dny po dobu dvou měsíců; bylo to spojeno s vhodnou stravou a prováděním pránájámy a jiných jógo­vých technik.

Zdá se, že Langerhansovy ostrůvky, umístěné ve slinivce břišní, vli­vem celkové stimulace této žlázy vylučují více inzulínu. Pročištěni trávi­cí trubice má za následek správný metabolismus, a to způsobuje, že hu­beni se spravují a hubnou ti, kteří mají kila navíc.

 

KONTRAINDIKACE

 Kontraindikací není mnoho.

Lidé, kteří mají žaludeční vřed, si samozřejmé musí šankhaprakšálanu odříci a počkat na uzdravení, než se jí podrobí. Totéž platí o lidech, kteří mají akutní onemocněni trávicího traktu, jako např. úplavici, průjem, akutní zánět tlustého střeva — kolitidu (chronickou kolitidu lze naopak tímto cvičením, prováděným mimo kritická období, zlepšit), akutní zánět slepého střeva, a tím spíše o lidech s vážným onemocněním, jako např. tuberkulózou střev a rakovinou.

Tyto kontraindikace však nejsou absolutní. Znám alespoň jeden příklad šankhaprakšálanou radikálně vyléčené úplavice, kterou pacient předtím marné léčil několik měsíců. Tato technika by mohla být zajímavá i pro naši medicínu. Toto cvičení je velmi účinným doplňkem léčby oxyuriázy (roupů). Tím, že se celý obsah střeva vyprázdní, červi i vajíčka vyjdou ven. Vzhledem k velkému množství klků ve střevech však některá vajíčka zůstanou ve střevě zachycena, proto šanknaprakšálana léčbu úplné nahradí nemůže.

 

 

PRO INFORMACI

V třítýdenní léčbě integrálního omlazováni metodou kájakalpa se šankhaprakšálana provádí denně. Během prvních tři dnů se používá čistá slaná voda. Potom se šankhaprakšálana provádí s odvary různých zelenin (cibule, pórek, abychom jmenovali pouze druhy, které rostou u nás), aby se organismu znovu dodaly minerální látky. Některé rostliny se používají pro stimulaci celkového pročišťovacího procesu organismu. Čtenář pochopí, že pro trávicí trakt je to zatěžkávací zkouška, a že je proto nezbytný trvalý dohled odborníka.

 

 

 

 

K tomu, aby voda prošla četou trávicí trubici, štaci provést následující čtyři cviky. Každý cvik se musí opakovat čtyřikrát střídavě na každou stranu, a to v dosti rychlém rytmu: CELÁ série netrvá déle než • jednu minutu.

 

 

 

PRVNÍ CVIK

 

Výchozí postaveni: mimy stoj rozkročný. chodidla asi 30 cm od sebe, prsty rukou jsou propletené, dlaně otočené nahoru. Narovnejte záda. dýchejte normálně. Aniž byste otočili hrudník, ukloňte se nejdříve doleva, nezastavujte se v konečné poloze, znovu se vzpřimte a hned se ukloňte na druhou stranu.Tento cvik opakujte čtyřikrát, to je osm úklonů střídavě vlevo a vpravo, což potrvá CELKOVĚ asi  10 sekund, tyto pohyby otevřou vrátník a při každém úklonu část vody vyjde ze žaludku směrem ke dvanácterníku a tenkému střevu.

 

 

 

 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

DRUHY CVIK

 

Tento cvik způsobuje postup vody v tenkém střevě. Výchozí postavení je Stejné, ledy mírný stoj rozkročný, upažte a pokrčte levou až se ukazovák a palec dotknou právě klíční kosti. Pak proveďte rotaci trupu a protáhněte pravou paži co nejdále dozadu: díváte se na konce prstů. Nezastavujte se, ale vraťte se ihned do výchozího postavení a pak proveďte pohyb na opačnou síranu. Tento cvik opakujte čtyřikrát, tj. osm pohybů střídavé vpravo a vlevo Celková doba trváni 10 sekund.

 

 

 

 

 

       
 

   

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

TŘETÍ CVIK

 

V tenkém střevě bude voda postupovat při dalším cviku: proveďte variantu kobry podle obrázku. Země se dotýkají pouze prsty nahou a dlaně, stehna tudíž zůstávají nad podložkou. Chodidla jsou od sebe vzdálena asi 30 cm (důležitě!. Když zaujmete tuto polohu, otočíte hlavu, ramena a trup tak, abyste viděli opačnou patu (při otáčeni vpravo se tedy díváte na levou patu). Nezastavujte se. vraťte se ihned do výchozího postaveni a zopakujte na druhou stranu. Tento cvik opakujte čtyřikrát,tj. osm otočeni střídavě a vpravo. Celková doba trvání : až 15 s.

 

 

 

 

 

       
 

 
   

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ČTVRTÝ CVIK

Voda, které postoupila až na konec tenkého střeva, je dále vedena tračníkem při posledním, čtvrtém cviku. Třebaže je nejsložitější ze série, je dostupný všem cvičencům, s výjimkou osob, které mají potíže s koleny nebo meniskem. Tyto osoby použili variantu popsanou na závěr. Výchozí postaveni: dřep, chodidla vzdálena asi 30 cm, paty jsou vytočeny vně, takže jsou pod stehny a nikoli pod hýžděmi: ruce jsou položeny na kolenou, vzdálených od sebe asi 50 cm. Otočte trup vpravo a kleknete si na levé koleno, před pravé chodidlo. Dlaně střídavě stlačuji pravé stehno k levé straně a levé k pravé straně tak, aby stehna stlačovala polovinu břicha, a tím i tračník. Dívejte se vzad. Abyste zesílili torzi trupu a stlačovali břicho. Zatímco v předchozích cvičeních nezáleželo mnoho na tom, zda začnete na levou nebo na pravou stranu pro sólo cvičení je vhodnější stlačit nejdříve pravou stranu břicha, a tím především vzestupný tračník. Obrázek C ukazuje pohyb provedený na druhou stranu. Jako všechny předchozí, i tento cvik se provádí čtyřikrát. tj.. osm pohybů střídavě vpravo a vlevo. Celková doba trvání: 15  sekund.

 

 

       
 

 

   

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

VARIANTA ČTVRTÉHO CVIKU

 

Jestliže čtvrtý cvik není proveditelný, můžete dosáhnout podobného výsledku pomoci varianty používaná v jógově nemocnici v Lónavle. Viděl jsem tam nemocné, kteří snadno zvládli šanknaprakšálanu, i když před tím jógu nikdy nedělali. Tento pohyb je odvozen z ardnamatsjéndrásany. Podívejte se pozorné na obrázek: všimněte si, že noha je prostě umístěna u vnitřní strany stehna a nikoli na vnější, jako je tomu v přípravné poloze pro ardhamatsjendrásanu. Rameno se nedotahuje co nejblíže ke kolenu pokrčené noty; naopak trup je mírné nakloněn vzad. Paže opřená o pokrčené koleno slouží jako páka k torzi páteře a k přitlačování Stehna proti podbřišku. Na rozdíl od ardhamatsjéndrásany toto cvičení má stlačovat pouze podbříšek,a proto se skrčená noha nesmi dotýkat žeber. Než začnete provádět ankhaprakšálanu. naučte se jeden cvik po druhém. Je to záležitost několika minut, neboť složitost je pouze zdánlivá. Neváhejte a mnoho zdaru v pročišťováni!

 

 

 

 

 

 

 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

PŘEHLED CELÉHO POSTUPU

 

1. Vypít sklenici teplé vody osolené v poměru jedna neplná polévková lžíce na litr vody.

2. Provést celý cyklus popsaných cviků.

3. Vypil druhou sklenici a celý cyklus opakovat.

4. Takto pokračovat až po šestou sklenici.

5. Jít na WC a čekat na první vyprázdnění. Když se tak nestane do 5 minut, zopakovat cyklus cvičení bez pití vody. Jestliže se opět nedostaví výsledek, pak malý klystýr vyvolá střevní peristaltiku a navodí sifon.

6. Znovu vypít jednu sklenici, provést cvičení a vrátit se na WC.

7. Takto pokračovat ve střídání: voda — cvičeni — WC až do uspokojivého výsledku. Jogini pokračují, dokud voda nevychází tak čistá, jako byla na začátku.

8. Nakonec — nepovinně, vypít znovu dvě sklenice teplé vody, tentokrát bez soli, provést vamanadhautí, které odstraní všechnu vodu ze žaludku. Vamanadhauti vyprázdní žaludek, povzbudí játra, žlučník a slezinu a přeruší silon. Pokud neprovedete vamanadhauti, nevzdalujte se po dobu jedné hodiny od WC.

9. Počkat alespoň půl hodiny než začnete jíst, ale v žádném případě

nečekat s jídlem déle než jednu hodinu.

10. Pít až po prvém jídle, ne dřive.