RNDr. Míla Tomášová - Za čas a prostor

08.03.2017 19:30

RNDr. Míla Tomášová - Za čas a prostor

 

Otče náš, volám
Tě z celého srdce
celou svou bytostí v nejhlubší pokoře,
v nejhlubším zastavení
promítání mysli a představ.
Ty, kterýž jsi na nebesích,
kde žádné lidské promíchání 
a chvění nemá místa,
Tebe volám, abys posvětil jméno
své v našem vědomí.

Ty, kterýž jsi bezejmenný,
všechna jsou jména Tvá,
neboť všechno je  jen Tebou tvořeno,
a proto každé jméno a každý tvar
jsou Tvým jménem.
Jen v našem zdánlivě odděleném vědomí,
a tedy zatemnělém nevědomostí, 
jsme se naučili rozlišovat Tvoji tvorbu
 jako něco od Tebe odděleného 
a Tvůj věčný klid považovat za Tvá nebesa,
kam jsme Tě ve svých představách umístili.
Jelikož jsme se kdysi sami od Tebe 
svou vůlí zdánlivě oddělili, 
i Tvoji tvorbu, které jsme součástí,
jsme tím od Tebe vzdálili.

A nyní Tě volám, Otče náš -ne můj, ale náš, podstato a prapříčino všeho, 
dovol mi - a nám, 
uvědomit si sounáležitost s Tebou.
Posvěť se jméno Tvé, 
aby bylo shledáno, že je Tebou.
Přijď království Tvé,
aby božské vědomí rozpustilo omyl oddělenosti individuálního vědomí od Tebe.

V naprostém odevzdání sebe,
v nejhlubší pokoře,
celou svou bytostí svoluji k Tvé svaté vůli, 
aby bylo nerozlišené vědomí 
od Tebe a Tvé tvorby 
jako v nebi, tak i na Zemi.

Svou odhalenou svatou přítomností 
prosyť jako chlebem vezdejším celý náš život 
a odpusť nám naše viny nevědomosti,
neboť i my odpouštíme svým bližním 
jejich i naši nevědomost v nich.

A nedopusť, abychom podlehli
pokušení nového odloučení od Tebe,
ale zbav nás zla zapomenutí.

Amen