"OBÁVÁM SE,BOJÍM SE,ŽE LEPŠÍHO NENAJDU A BUDU CELÝ ŽIVOT SAMA"
„Mám takový problém – když se hádáme s mým milým, říkám si: tak dost, už nemůžu, radši budu sama (stále je se vším nespokojený, všichni jsou hloupí, tupí, nikdo neumí nic dělat, a navíc mu všichni brání v tom, aby pracoval a vydělával), najdu si jiného, takového, který je v mých snech, ale s tím aktuálním už prostě být nemůžu. Navíc mu při hádkách stále opakuji: tak si raději najdi jinou, když mám tolik nedostatků. Jenže ráno se probudím a mám strach: opravdu odejde? Ale miluji ho, je tak hodný a v rámci možností se o mě stará, čeká nás krásná budoucnost, o níž sním, ovšem ta je ještě hodně vpředu, protože on je chudý, zato velmi šikovný a cílevědomý. Obávám se, bojím se, že lepšího nenajdu a budu celý život sama.“
Přijměte situaci takovou, jaká je, protože je absolutně normální. Rovnovážné síly dávají dohromady protichůdné charaktery proto, aby vyrovnávaly nadbytečné potenciály, jež v sobě obvykle nesou lidé se zřejmou individualitou. Takové páry, se dvěma různými póly, bývají na rozdíl od jednopólových zpravidla stabilnější. K nevyhnutelným konfliktům je třeba přistupovat s lehkostí, trpělivěji a hlavně musíte oba dodržovat pravidlo transurfingu: dopřejte si být sami sebou a totéž dopřejte ostatním.
Na druhou stranu sama svým negativním myšlením vytváříte negativní odraz v zrcadle reality. Využijte své vůle vykonavatele a změňte zlé v dobré: všechno je u mě správně a vyvíjí se tak, jak má, poněvadž jsem se tak rozhodla. Znovu jde o princip koordinace a ta je druhou stranou svobody, o níž jsme hovořili výše.
Takže přistoupíte-li na situaci a odpoutáte se od ní, tišíte vítr rovnovážných sil, a jestliže prohlásíte, že je u vás vše vynikající, narovnáváte odraz v zrcadle. Realita se také vyrovnává příslušným způsobem…
L>3
„Mám takový problém – když se hádáme s mým milým, říkám si: tak dost, už nemůžu, radši budu sama (stále je se vším nespokojený, všichni jsou hloupí, tupí, nikdo neumí nic dělat, a navíc mu všichni brání v tom, aby pracoval a vydělával), najdu si jiného, takového, který je v mých snech, ale s tím aktuálním už prostě být nemůžu. Navíc mu při hádkách stále opakuji: tak si raději najdi jinou, když mám tolik nedostatků. Jenže ráno se probudím a mám strach: opravdu odejde? Ale miluji ho, je tak hodný a v rámci možností se o mě stará, čeká nás krásná budoucnost, o níž sním, ovšem ta je ještě hodně vpředu, protože on je chudý, zato velmi šikovný a cílevědomý. Obávám se, bojím se, že lepšího nenajdu a budu celý život sama.“
Přijměte situaci takovou, jaká je, protože je absolutně normální. Rovnovážné síly dávají dohromady protichůdné charaktery proto, aby vyrovnávaly nadbytečné potenciály, jež v sobě obvykle nesou lidé se zřejmou individualitou. Takové páry, se dvěma různými póly, bývají na rozdíl od jednopólových zpravidla stabilnější. K nevyhnutelným konfliktům je třeba přistupovat s lehkostí, trpělivěji a hlavně musíte oba dodržovat pravidlo transurfingu: dopřejte si být sami sebou a totéž dopřejte ostatním.
Na druhou stranu sama svým negativním myšlením vytváříte negativní odraz v zrcadle reality. Využijte své vůle vykonavatele a změňte zlé v dobré: všechno je u mě správně a vyvíjí se tak, jak má, poněvadž jsem se tak rozhodla. Znovu jde o princip koordinace a ta je druhou stranou svobody, o níž jsme hovořili výše.
Takže přistoupíte-li na situaci a odpoutáte se od ní, tišíte vítr rovnovážných sil, a jestliže prohlásíte, že je u vás vše vynikající, narovnáváte odraz v zrcadle. Realita se také vyrovnává příslušným způsobem…
L>3
