„Molekula duše“ - nová naděje pro buňky při infarktu i alzheimeru Jacob Tetzeli

01.05.2018 20:09

„Molekula duše“ -
nová naděje pro buňky při infarktu i alzheimeru

Jacob Tetzeli

 

Schopnost snít, vizualizovat nebo mít například takzvané „mimotělní zážitky“, to jsou dovednosti, které více či méně zná každý. Co se ale skrývá za těmito změněnými stavy vědomí? Biochemie nazývá klíčem k branám do jiných dimenzí dimethyltryptamin, zkráceně DMT. O co se jedná?

Jde o látku, jež vzniká v epifýze (šišince), části mozku nacházející se zhruba v jeho středu. Epifýza má na starost hned několik pochodů. Ovlivňuje třeba tělesný růst během vývoje, sexualitu, spánkové a imunitní procesy nebo například během dne vyplavuje serotonin, který zodpovídá za naši „nepodmíněnou“ hladinu štěstí. Rozličné kultury právě tento orgán považují za sídlo tzv. třetího oka. Zajímavostí je, že u některých plazů šišinka do jisté míry funkci zrakového orgánu plní. U hatérie je na hlavě dokonce vidět otvor přiléhající právě k epifýze.

Když se setmí…

DMT se v epifýze syntetizuje v přímé návaznosti na hormon melatonin, tedy spánkový hormon. Oba procesy reagují na tmu. Když nastane, spustí se tvorba zmíněných látek. Vlivem jiné látky z řad enzymů se však DMT brzy rozkládá, a tak v těle téměř žádné nezůstává přes den, kdy jej vystřídá serotonin a dopamin. DMT není jediný faktor odpovědný za vizualizační procesy, avšak významně se na nich podílí. Rozsah jeho působení však dosud není kompletně probádán.

Droga, nebo lék?

Z výše uvedených charakteristik se není čemu divit, že DMT si našlo svou oblibu v podobě psychedelik. Jeho užívání již prodělalo několikanásobný boom, dokonce si vysloužilo přezdívku „královna halucinogenů“ nebo „molekula duše“. Po užití se totiž člověk údajně ocitá stručně řečeno v živoucím snu. Recenzí na zážitky s DMT je všude mnoho, ovšem k psychologickým terapiím by vzhledem k nevyzpytatelnosti lidské psychiky bylo ošidné jej doporučovat. Přesto je aplikování DMT ve jménu osobnostního rozvoje ve formě „šamanských“ ceremonií trendem. Odborníci na dané téma však sami varují a odrazují od těchto praktik v našich podmínkách i jinde v Evropě. V Jižní Americe, odkud pocházejí tzv. ayahuascové ceremonie, figuruje především pití rostlinných odvarů se zvýšeným obsahem DMT. Patří k tomu mnoho jiných logických opatření a hlavně vedení speciálně cvičené osoby. To ale není jediný způsob, kterým šaman odhaluje závoj mezi světy.

Některé kmeny své šamany v dětství cvičí tak, že adept tráví několik let v naprosté tmě. Tak v těle nedochází k onomu procesu rozkladu DMT a vnímání je značně pozměněno. I v Evropě i v České republice se s jistou demoverzí této techniky můžeme setkat. Také při pověstném olizování žab DMT figuruje ve způsobeném transu. V neposlední řadě se s touto aminokyselinou setkáváme také v syntetické podobě, při inhalaci některých druhů rostlin či při hypnóze.

Buněčná ambrosie

Ať již člověk danou látku pije, kouří, či stimuluje mozek k její zvýšené produkci tmou, na DMT je zajímavé také to, že je přítomno alespoň ve stopovém množství ve všem živém. To je také důvodem, proč jeho význam pro organismus stále ještě není zcela pochopen. Se zajímavým zjištěním ale přišli maďarští vědci. Zjistili totiž, že za přítomnosti DMT jsou buňky schopny díky svým sigma-1 receptorům významně prodloužit svou životaschopnost za stresových podmínek způsobených nedostatkem kyslíku či při zvýšené koncentraci volných radikálů. Tato zvláštní odolnost se přímou úměrou zvyšuje s množstvím dimethyltryptaminu až do daného limitního množství. Jinými slovy: zatímco buňka v prostředí bez kyslíku hyne, buňka s DMT ve stejném prostředí vydrží naživu o něco déle. Zkoumány byly neurony (mozkové buňky) a dva typy imunitních buněk. To rozšiřuje potenciál medicínského využití v případech, kdy tělo, obzvláště mozek, zůstává dlouho bez kyslíku. To jsou běžné hrozby, jako je například srdeční infarkt či mrtvice.

Další naději DMT skýtá pro léčbu neurodegenerativních chorob, jakými jsou Alzheimerova nebo Parkinsonova nemoc.

Molekula duše na každou noc i den

Každodenního života se pozitivní efekt může týkat s nadsázkou velmi jednoduše. Degenerativní, avšak přirozené změny totiž prožívají buňky našich těl každou chvíli. I v nás vlivem kyslíku dochází ke „korozi“. Volné radikály vzniklé oxidací kromě jiného zodpovídají do značné míry za konkrétní „civilizační“ choroby i za běžnou únavu organismu. U indiánů již tradiční užívání látek s obsahem „molekuly duše“ zakázané není, avšak v našich podmínkách tomu tak je. To také brzdí dynamičtější výzkumnou činnost. Pro běžného slušného občana to však nemusí být konečná. Jak bylo řečeno na začátku, DMT vzniká během spánku. Konkrétně zvýšení tvorby nastává v REM fázi, kdy mozkové vlny dosahují stavu alfa až théta.

Kvalitní spánek se pro udržení psychického i tělesného zdraví prostřednictvím DMT jeví jako nejjednodušší, byť nepříliš sexy možnost.

Je zde však ještě jedna technika, obdobně prozaická. Oněch théta vln člověk docílí nejen spánkem, ale také při hluboké meditaci. Právě u tohoto stadia meditace, kdy jedinec používá obě mozkové hemisféry naráz, jsou její blahodárné účinky také čím dál publikovanější. Vědecky jsou potvrzovány stále další nové pozitivní efekty meditací na lidské zdraví i psychiku. S vědomím těchto informací se tak pouť do hlubin vlastní duše za plného vědomí stává spojením příjemného s užitečným. Internet i jiné prostředky navíc nabízejí komfort řízených relaxací i pro ty nejzaneprázdněnější…

Ať se rozhodnete blíže prozkoumat tuto ingredienci alchymie vlastního těla, či nikoliv, jóga a věda nabízejí zajímavou paralelu: duše se podle Véd s tělem spojuje ve třetím měsíci těhotenství. Právě tehdy se do těla plodu začínají vyplavovat první molekuly DMT…

 

Zdroj: https://patalie.cz/molekula-duse-nova-nadeje-pro-bunky-pri-infarktu-i-alzheimeru/