Iluzornost tohoto světa

My lidé jsme zvyklí v této době vnímat vše kolem nás jen pomocí našich 5 lidských smyslů (sluch, čich, hmat, zrak, chuť)...ale naši předci uměli běžně používat i 6.smysl - intuici.

V historických pramenech, v náboženských písmech se o tom také mluví. Tam se to nazývá ale hlasem duše, která je částečkou Boha, je to antihmota, pochází z duchovního světa a pokud ji člověk „aktivuje”, začne jí naslouchat, tak se jakoby napojuje na duchovní „portál“, který jej dokáže vždy správně směřovat životem. Je to takový náš bezvadný kompas, který nám vždy správně poradí. Tak cca 200 let zpátky se dají ještě dohledat zmínky o tzv. „stříbrné niti“, kterou se osobnost vždy snažila spojit s duší a stát se tak duchovní bytostí...

Problém je, že jsme tak zahlceni materiálnem kolem sebe, technikou, prací, vědomostmi, že jsme tuto schopnost v sobě téměř zcela potlačili. Je to legrační, ale kdyby nás někdo vysadil ve volné přírodě, tak nepřežijeme...tak jsme závislí na všem vnějším kolem nás.

Jestli se někdo na nás z Vesmíru dívá, tak si musí myslet, že jsme se úplně pomátli. Při dnešní technické vyspělosti, znalostech a bohatství...se dřeme jako šílení, abychom hromadili majetek, který si stejně do hrobu nevezmeme, zabíjíme se navzájem kvůli kusu země, která v podstatě patří všem, část světa hladoví, trpí nedostatkem vody a druhá část obezitou, alkoholismem, depresemi...,nenávidíme se kvůli barvě pleti, rozdělujeme se na různá náboženství a stanovujeme si různé Bohy...Přitom z Vesmíru žádné hranice na Zemi nejsou vidět, lidé se zdají být stejní a Bůh je jen jeden a mluví s námi (pokud jsme schopni a ochotni mu naslouchat) jen jednou řečí - živou a hlavně přímo, bez jakýchkoli prostředníků...

A my lidé? Hromadíme hmotu (to mrtvé), necháme se médii manipulovat k nesmyslným bojům a nenávisti, žijeme konzumní život a to i v soukromí (nelíbí se mi už tento model, nudí mě tato žena...šup a vyměním za jiný, novější typ), do kostelů si chodíme jako do supermarketů (prosíme o zdraví, bohatství, náklonnost...- vše pomíjivé). Přitom ve světě Boha chrámy (to hmotné) není vidět...Za to člověka, který je na pocitech lásky ke všemu a všem, žije v souladu se svědomím, pomáhá druhým...to je jiná. A to je to skutečné štěstí, štěstí, které není závislé na ničem vnějším a tedy je stálé. A život by měl být radost a štěstí, jinak je to jen pouhá existence.

Těžko se o tom mluví, těžko se to popisuje...Já sama, jako bývalý ateista, bych  ještě nedávno nevěřícně kroutila hlavou, pokud by mi někdo něco takového říkal. Ale stalo se. Potkala jsem pár lidí, ověřila v pramenech znalosti, o kterých jsem si přečetla v knihách od Anastasie Novych a hlavně jsem to pocítila. Takže nyní vím, že vše kolem nás, co lze vnímat našimi 5 lidskými smysly, je vlastně iluze.

A nyní pár faktů k iluzornosti světa kolem nás. Pro lidské oči viditelnou částí spektra je elektromagnetická vlnová délka od 400 do 760 nanometrů.Všechno, co leží mimo tento rozměr, člověk nevidí, a proto se v jeho mozku neodráží skutečnost, která leží mimo tento rozsah vlnových délek. Totéž platí i pro zvuk, který člověk slyší pouze v rozsahu 16 až 20 kHz (pro srovnání, sluch některých zvířat pokrývá rozsah až do 200 kHz, u hmyzu - až do 500 kHz). Orgány vnímání poskytují jen velmi málo informací o okolním světě, skrze které člověk dostává mylnou představu, a to nejen o prostorovém uspořádání vnější reality, ale i o statice (neměnnosti) mnoha viditelných objektů, čímž se u něj následně vytváří jakási iluze vnímání.

Nebo když si vezmeme samotný mozek, který zpracovává mimo jiné informace od 5 smyslů. Nachází se v lebeční schránce, tedy je zcela izolován od vnějšího prostředí. Nemá bezprostřední kontakt se světlem fyzického prostoru, jež nás obklopuje. Světlo, které vstupuje do očí, se jednoduše přeměňuje na elektrický signál. A právě tento signál mozek analyzuje a dešifruje, obrazně řečeno, ve své „temnotě“. Jinými slovy náš mozek nevidí „reálný obraz“ (přesněji iluzi geometrie daného prostoru), ale pouze přetvořený signál zvnějšku – „elektrickou kopii“ obrázku, který je viditelný v omezeném rozsahu vnímání. Takže nejen že tato „elektrická kopie“ stavu pozorovaných objektů zachycuje už uběhlý okamžik, ale navíc ji ani nemůže označit za malý kousíček informace z různorodosti viditelného a tím spíše nám neviditelného světa. A člověk se přitom ještě iluzorně domnívá, že tento svět zná a vyzná se v něm…

Nebo je zajímavé si všimnout stavby (tvaru) samotné lidské lebky z vnitřní strany a tkání, které ji obepínají. Zvláštní pozornost si zaslouží čelní, temenní a týlní kost a jejich zvláštní reliéf. Je to originální biologický prototyp vydutých zrcadel, jež je schopen soustředit, pohlcovat a odrážet vlny různých frekvencí.Tato konstrukce slouží jako dobrý rezonátor, je tedy schopna shromažďovat a soustředit energii vibrací a zesilovat ji. Takže mozek je ve své podstatě unikátním biologickým zařízením, jež plní mnoho funkcí, slouží jako přijímač a vysílač informací nejen z vnějšího viditelného ale také z neviditelného světa.

V hlubších meditacích dochází k docela zajímavému procesu: meditující prakticky provádí „zastavení myšlenek“. A informace v čisté podobě získává díky síle, kterou lidé už od pradávna nazývají šestým smyslem, intuicí (intuitivními Znalostmi). A takové znalosti jsou mnohem hlubší, bohatší a různorodější, než obvyklé viditelné vnímání světa. Nebo amygdaly, které odpovídají za schopnost snímat informace od jiných lidí. Tak člověk podvědomě rozumí, jak se tito lidé v daný okamžik cítí. I když mechanismus tohoto snímání informací ještě není vědcům zcela znám...

Je toho spousta, co o sobě ještě nevíme...lítáme do Vesmíru, ale pořádně neznáme sami sebe. Možná ani nechceme znát. Člověk se bojí podívat se dovnitř, být k sobě upřímný, být upřímný k lidem kolem sebe, zbořit šablony, podle kterých žije celý život...protože tak přece žijí všichni:-) Ale to, co člověk v sobě může uvnitř probudit je moc krásné, skutečné a ničemu se to nevyrovná...

Co ušlechtilejšího může člověk na tomto světě udělat, než se probudit, stát se člověkem s velkým „Č“ a pomoci se probudit ostatním. Vždyť všichni tvoříme jeden krásný celek a i zdánlivě bezvýznamný čin každého z nás se odrazí v celé společnosti. Sejměme klapky z očí a spatřeme pravdu, odložme masky a buďme k sobě upřímní, nemysleme jen na sebe a pomáhejme si navzájem, chovejme se k druhým tak, jak bychom chtěli, aby se oni chovali k nám, místo bojů a živení konfliktů obracejme svou pozornost na lásku, radost, štěstí a mír. Vytvořme si společnost, ve které bude radost žít. Vše záleží na nás!

Eva Hronová

(s použitím informací z knih AllatRa, Ezoosmóza a Prapůvodní fyzika AllatRa)

https://polahoda.cz/iluzornost_tohoto_sveta