Santa Cruz je výchozím místem k návštěvě amazonského pralesa a vedou odtud i cesty na západ a jihozápad, tedy na východní svahy And. My jsme se vydali po jedné z nich, do Samaipata. Naším cílem bylo El Fuerte v tamních horách. Čekala nás ovšem dlouhá jízda po staré neudržované hliněné silnici vedoucí oklikou přes celou oblast. Na několika místech byl kus nezpevněné cesty zaříznuté do svahu nad hlubokým srázem utržen a měli jsme pocit, že jsme jimi projeli jen po dvou kolech, jinde voda vyryla do hliněného povrchu rýhy hluboké tak, že připomínaly právě rozorané pole, a častokrát jsme v nich na podvozku uvízli. Nejednou byl řidič v prudkém stoupání nucen zastavit, nabrat do igelitové tašky vodu z říčky a polévat přehřátý motor. Cesta jako by opravdu neměla konce. Ale vidět El Fuerte, to stojí za všechny útrapy.
Inkové i Španělé
Amazonští indiáni, Inkové i Španělé, ti všichni na tomto podivném místě a v jeho okolí v minulosti žili a podíleli se více či méně na jeho celkovém obrazu. Hlavní část objektu tvoří jednolitý pískovcový blok asi 200 m dlouhý a 60 m široký, opracovaný ze všech stran do nejrůznějších sektorů. Vyhloubené jamky v podobě sedadel či trůnů, žlaby, kanálky a výklenky ve tvaru lichoběžníků, vysoké až dva metry a široké jeden. Všechny tyto tvary nepochybně nebyly zvoleny náhodně, ale plnily zcela konkrétní úlohu, i když dodnes přesně nevíme jakou.
Nechybí ani zoomorfní obrazy vykreslující podobu pumy, jaguára a hadů, tedy zvířat, jež představovala v dávných kulturách symboly plodnosti, moci a síly. Ostatně náboženský a kultovní význam přisuzuje tomuto hlavnímu místu na El Fuerte většina současných odborníků. Objekty uspořádané do tvarů úhelníků jsou rozmístěny po celé stavbě a výmluvně prý ukazují – jak praví nejnovější studie – na spojitost mužů a žen. Název Samaipata, jak se také místu někdy zkráceně říká, znamená v jazyce kečua „vrcholek odpočinku“ a podobné slovo sabaipata dokonce „vrcholek manželství“.
Každý má svou pravdu
Jedním z prvních vědců, který chtěl podat o tomto místě podrobnou a věrohodnou zprávu, byl v první polovině 19. století francouzský přírodovědec Alcides d’Orbigny. Během svého výzkumu nabyl přesvědčení, že místo nutně sloužilo ke zpracování, respektive vymývání zlata. Jiná studie však soudí, že nádrže sloužily spíše jako sýpky pro uskladnění a zpracování kukuřice. Prý se tu totiž vyráběla čiča, kvašený kukuřičný nápoj oblíbený v celé oblasti And i části Amazonie.
Dosud poslední a také nejrozsáhlejší archeologický průzkum vedený německým antropologem dr. Albertem Mayerem probíhal na místě teprve v 90. letech minulého století. Na světlo světa díky němu přišla řada důkazů o tom, že se v minulosti usídlily na tomto místě různé kultury z blízkého i vzdáleného okolí. Celou stavbu prý založily jisté amazonské kmeny z jihovýchodu. Ty otesaly a opracovaly obrovské plochy skály a vyryly do nich své představy zvířat, jež obývají pralesy. Radiokarbonovou metodou bylo zjištěno stáří některých pozůstatků organického materiálu v obytné části objektu až na 1500 let před Kristem, tedy o více než dva a půl tisíce let dříve, než je datován nástup incké říše. Tím jsou Inkové vyloučeni ze skupiny možných zakladatelů objektu.
O jejich přítomnosti však svědčí mnohé zdi postavené v jejich stylu na okraji centrální části a zřejmě i některé stavební prvky objevující se na hlavním kamenném objektu. Odhaduje se, že původně tu žilo na tři tisíce obyvatel. Celý objekt však mohli Inkové jako zkušení astronomové využívat také k pozorování, a tak je místu často přisuzována i role observatoře.
S tím, že by mohl celý objekt El Fuerte sloužit jako startovací místo pro létající stroje dávných kultur, přišel ve druhé polovině minulého století švýcarský fantasta a badatel Erich von Däniken. Hlavní část archeologické lokality El Fuerte, tedy kamenný blok, by podle něj mohl být startovací rampa. Dokazují to prý dvě bezmála 40 cm široké paralelní rýhy, dlouhé 27 metrů, táhnoucí se po hřbetě skály. To, co jiní považovali za obrazy uctívaných hadů, sloužilo podle Dänikena k odmrštění létajících strojů ze země.
Názorů na to, kdo a hlavně proč tuto podivnou kamennou stavbu na tak odlehlém místě kdysi vybudoval, se zkrátka během uplynulých století objevilo několik. Všeobecně přijatý a jednotný názor však stále neexistuje.
zdroj : https://www.reflex.cz/clanek/lide-a-zeme/89891/el-fuerte-zahadna-bolivijska-pevnost-ktera-po-staleti-stale-taji-svuj-puvod-a-funkci.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
