Edgar Cayce - spící prorok

04.10.2013 21:36

Edgar Cayce - spící prorok

Neobvyklý jasnovidec Edgar Cayce se objevil v USA začátkem minulého století. Mnozí ho považují za největšího zasvěcence od dob Ježíšových. Slávu mu přinesly jeho pokyny, zvané ridingy. Se stejnou pevností v nich hovořil o léčení rakoviny, reinkarnaci a počátcích života na Zemi. Tvrdil, že čerpá z vesmíru. Zásluhy Cayceho o lékařství jsou tak veliké, že i když nebyl lékařem, univerzita v Chicagu mu propůjčila v červnu roku 1954 titul doktora honoris causa.

 

 

Setkání s andělem

Narodil se na farmě v blízkosti Hopkinsville v Kentucky 18. března roku 1877. Jednou, když si hrál na lukách, spatřil postavu, kterou považoval za anděla. Od ní se dozvěděl, že když usne s knihou pod hlavou, zapamatuje si celý její obsah. Zní to jako pohádka, ale od té doby si Cayce zapamatoval obsah každé knihy s fotografickou přesností. S velkou zálibou studoval bibli. Byl silně nábožensky založen, takže již v šestnácti letech ji několikrát přečetl. Umínil si ji přečíst každý rok. A tak až do své smrti bibli přečetl osmašedesátkrát.

Ve dvaceti letech nastal průlom v jeho životě. Přestal běžně mluvit a z jeho hrdla se ozýval jen šepot. Po roce bezvýsledného léčení, když zklamali všichní lékaři, si Edgar umínil, že se bude léčit sám. Spolu s přítelem Lanem se pokusili o hypnotickou seanci, která se jim však nepovedla. Tehdy se Edgar rozhodl, že se sám uspí, tak, jak to dělával, když si chtěl zapamatovat obsah knihy. Uspěl - získal řeč a začal mluvit. To bleskově oběhlo celé městečko. Záhy se ukázalo, že může pomáhat i jiným. Nejprve léčil rodinu a známé, později, po publikování článku v New York Times, začali k němu proudit lidé z jiných měst, významní politici, herci.

Nemuseli ani osobně jezdit za Caycem, postačil dopis s adresou a jménem dotyčné osoby. Vizionář mnohdy pomáhal léčit i z nemocí, které byly považovány za nevyléčitelné, například z lupénky nebo revmatismu. Místní lékaři (mimo jiné dr. Thomas Burr House a Wesely Ketchum) používali jeho ridingy k léčbě svých pacientů.

 

Vyléč tělo a duši

Většinu nemocí Cayce léčil patřičnou dietou a určitými lékařskými postupy a cviky. Tyto prosté způsoby se ukázaly tak účinné, že vznikly i kliniky, které úspěšně používají vědomosti získané během ridingů k léčení většiny nemocí, včetně rakoviny. Cayce vždy poukazoval na úzký vztah duchovní a mentální sféry člověka s jeho fyzickým zdravím. Tvrdil, že není možno se těšit dobrému zdraví, je-li v nitru člověka hněv, závist nebo strach. Varoval před těmito emocemi, které působí na organismus jako jed.

Zlost, vztek způsobí, že žlázy produkují jed. Radost má opačný účinek. Hněv dovede ničit mozek jako každá jiná nemoc, protože on sám je nemocí v pravém slova smyslu. Nikdo neujde žaludečním nebo jaterním nemocem - když nenávidí bližního svého. Závistivý a hněvem vybuchující člověk neunikne zažívacím a srdečním poruchám.

Mnohdy se ukazuje překyselení organismu, které může být příčinou mnoha nemocí. A další rada vizionáře, uhodná především pro podzim: udržujte stav těla zásaditý. Chřipka a nachlazení se nešíří v alkalickém prostředí. Šiří se jen v překyseleném organismu. Je-li organismus udržován v zásaditém stavu, především konzumováním salátů mrkve, celeru, krev získává patřičnou odolnost. Cayce doporučuje také obklady z ricinového oleje. Na klinice Williama A. McGareye tím dosahují dobrých výsledků především při léčbě ženských nemocí, močového ústrojí, infekcí apod.


Pravda o životě na Zemi

Po dvacetí letech zachraňování lidského zdraví, ba i života, nastal další průlom v životě Cayceho.

Během teplého odpoledne 10. srpna roku 1923 po probuzení se z tranzu prožil Edgar v hotelu Dayton v Ohiu velký šok. Byl hluboce věřícím protestantem, zatímco v tranzu hovořil o reinkarnaci, která není mýtem, ale skutečností. To jím tak otřáslo, že chtět skončit se všemi ridingy. Od této myšlenky ho odvedl Lamers, astrolog. Cayce souhlasil ještě s jednou seancí, a to jen proto, aby se optal, proč se v bibli nehovoří o reinkarnaci. K překvapení všech se našly v bibli četné citáty, které se přímo nebo nepřímo zmiňují o převtělení duše.Od tohoto historického okamžiku se otevírá nová kapitola vzkazů „lífe readings". Z tisíců těchto ridingů, vydávaných během dalších dvacetí let, se dozvídáme o někdejších civilizacích na Zemi, jako je Og, Lemurie, Atlantida nebo antický Egypt, jakož i o Bohu, Kristu a původu člověka. Záhada Atlantidy se stala dokonce výzvou pro několík pokolení vědců. Platónův popis rozdělil vědecký svět na stoupence a protivníky hypotézy o existenci tohoto kontinentu.
Z ridingů Cayceho se dozvídáme, že z každých 1600 osob jich kdysi 700 žilo ve svých dřívějších vtěleních v Atlantidě.

V dobách Cayceho byla věda o původu člověka ještě v plenkách. Usuzovalo se, že lidé se na Zemi objevili asi tak 6000 let před Kristem. Nedávno nalezené zkameněliny ale přesunují tuto dobu o miliony let. Nejstarší naleziště se hodnotí na 10 milionů let. Kostra „Tukana boy" má celkem rovnou postavu a nepříliš menší objem mozku, než má člověk v současnosti. Osoby tohoto druhu budovaly osady a používaly již oheň před více než milionem let. Ve světle těchto objevů zprávy Cayceho, týkající se Atlantidy, která existovala 50-10,5 tisíce let před naší érou, nejsou ničím nepředstavitelným. Edgar Awans Cayce, syn vizionáře, z ridingů svého otce sestavil knihu Atlantida.

Doba existence člověka na Zemi dle Cayce obnáší 10,5 milionů let. Mimo jiné Cayce ujišťoval, že prvotním místem byla oblast dnešní Sahary a horního Nilu. Vody této řeky netekly tak jako dnes na sever, ale do Atlantického oceánu. Vody řek Tibetu a oblasti Kavkazu tekly do Pacifického oceánu a vody řek Mongolska do severních moří. Na Zemi tenkrát žilo 133 milionů lidských duší. Před 10,5 miliony let se člověk objevil jako pán této sféry na pěti místech: pět smyslů, pět původů, pět sfér, pět stupňů vývoje, pět ras.


Hovoří mysl vesmíru

Cayce přicházel do tranzu a odpovídal na otázky. Přítomni bývali jeho žena Gertruda, stenografistka Gladys Davisová a hosté. Když odpovídal na otázky lékařského druhu, používal výrazy a termíny jemu zcela neznámé, které se však zcela shodovaly s výrazy, jež používá lékařská věda. Po probuzení si nepamatoval téměř nic z toho, co říkal v tranzu.

Lidé se ho tázali, co se s ním děje během tranzu. Dne 6. března roku 1933 vysvětlil:„Je to něco podobného, jako bych chtěl popsat svou tvář. Mohu ji ukázat, ale nemohu ji popsat. Mohu něco říci o svých zkušenostech a pocitech ve spojení s ridingy, ale pokud jde o vysvětlení, čím je riding, mohu říci jen to, co řekli jiní účastníci na toto téma. Během posledních třiceti let jsem měl 30 000 ridingů, ale v této době jsem byl ve stavu nevědomosti a neslyšel jsem ani jeden ríding. Jak bych ho tedy mohl popsat? Po procitnutí se cítím tak, jako bych dlouho spal. Mám pocit hladu a s chutí sním sušenku a zapiji ji mlékem. Myslím, že není jen jeden, ale několik zdrojů informací. Nejvýraznější informací je zápis bytostí z jejich vlastních zkušeností získaných v tom, co nazýváme časem, uložených v jejich podvědomí, stejně jako v tom, co nazýváme Kronikou Akáša, zřídlo informací, které pochází z mysli vesmíru. Když někdo chce navázat spojení s dědečkem nebo strýcem, pak toto spojení získá."

V roce 1943 vyšla kniha s názvem There is a River o životě Edgara Cayceho, kterou napsal jeho přítel Thomas Sugrue (v roce 1999 vyšla i u nás pod názvem E. Cayce - člověk nebo zázrak, k dostání je v našem e-knihkupectví). Od té doby již pacienti nenechali Cayceho v klidu, až posléze sám onemocněl. V tranzu obdržel pokyny, že by měl více odpočívat. 0djel do hor, ale sílá se mu vrátila jen na krátko. Zemřel v roce 1945. Jeho poslední slova zněla: „Jak velice dnešní svět potřebuje Boha!"

Zdroj: časopis Spirit