další ukázka z knihy: EDUARD TOMÁŠ 999 OTÁZEK A ODPOVĚDÍ NA CESTĚ POZNÁNÍ

08.03.2017 19:24

další ukázka z knihy: EDUARD TOMÁŠ 999 OTÁZEK A ODPOVĚDÍ NA CESTĚ POZNÁNÍ

 

 

((108)

Kdy je odevzdanost úplná?

Když už na Bohu nic nechceme.

Ani Poznání?

Už ani Poznání.

// jak se tedy může Poznání dostavit?

Když Pravda naplní vakuum našeho nicnechtění.

Kdy se tak stane?

Když Jí to dovolíme tím, že jenom a jenom JSME.

(109)

Kde mám hledat Pravdu?

Hledej pramen myšlenky “já“ a najdeš Pravdu.

Jak ji mám hledat?

Obrátit pozornost zpětněběžným způsobem do duchovního Srdce, kde vznikla.

(HO)

Proč máme dělat diskriminaci Já od ne-já?

Abychom poznali, co je ne-já.

Proč máme poznat, co je ne-já.

Abychom věděli, na co nemáme myslet.

A na co nemáme myslet?

Když nebudeme myslet na ne-já, tak na nic.

Ale já mám obavu, že se tím minu velkého Já.

Naopak, tím je objevíš.

(ni)

Co je mysl?

Gejzír myšlenek tryskajících z “já“.

Jak ho zastavit?

Otočením směru jeho proudu o 180°.

Co to znamená?

Změnu pozornosti zvenčí do nitra.

(112)

Jak se mám soustředit?

Aby zůstala jen myšlenka - cit “já“ a pak už ani to ne.

27

A co zůstane potom?

Odevzdanost.

A potom?

Velké Já, ale to už nebude znít jako zájmeno.

Proč?

Protože nebude znít vůbec.

A čím budu Já?

Jedině bytím.

A kde zůstanou moje myšlenky?

Zmizí jako iluze, jíž jsou a změní se v nic.

A co sama mysl?

Samotná mysl se projeví jako Já.

(113)

Co je to Svědek?

Svědek je světlo i reflektor Pravdy Jáství. Vidí, pozoruje, ale i osvětluje. Je to živý aspekt Pravdy.

(114)

Co je lepší? Soustředění na duchovní Srdce, nebo átmavičára?

Chápeš-li duchovní Srdce jako Já, je to jedno a totéž. Myslíš-li jím něco jiného, je lepší átmavičára.

(115)

Jak bych se mohl nejlépe soustředit během denních povinností?

Když zůstaneš bdělý, což znamená, že si při každé své činnosti uvědomíš Já.

(116)

Jaký je rozdíl mezi átmavičárou a jinými duchovními metodami?

Átmavičára je přímější cesta než jakákoliv jiná, je to cesta soustředění subjektu na subjekt, protože k pátrání po Já nepoužívá jiné myšlenky než myšlenky Ja •

Když jsou nežádoucí myšlenky zastaveny, člověk pak nemyslí?

Myslí, ale už ne v omezených mezích lidské osobnosti, ale v nekonečnosti Vědomí, takže si už nevytváří klam oddělenosti.

(ll7)

Kde vzniká Mája?

V našich myšlenkách. Jsou to vlastně dvě síly, odstředivá a dostředivá. Odstředivá pro nás vytváří vesmír a dostředivá způsobuje, že ho vidíme odděleně. Ve skutečnosti je ale jen Jednota Absolutna čili Absolutní Mysl bez pohybu.

Proč vidíme vesmír odděleně od nás, když jsme jím sami vytvářeni?

28

Je to vinou druhé síly Máji, že se nám zdá, že Pozorovatel, pozorování a pozorované jsou tři různé věci, ale není tomu tak, o čemž nás přesvědčuje samádhi.

V samádhi tedy tato síla mizí?

Naprosto, pak vidíme, že vše jsme my, čímž je vlastně řečeno, že Mája neexistuje sama o sobě, ale jen jako klam, který pomine poznáním Pravdy, tak jako tma ve světnici ihned pomine, přineseme-li do ní světlo.

Proč tohle všechno je?

Je to hra Absolutna, které se dívá samo na sebe jako do zrcadla tak dlouho, dokud žijeme v hlavě. Když se přemístíme do Srdce, myšlenky zvadnou a je zase jen Pravda. Proto máme žít spíše v Srdci než v hlavě.

Pak ale nevidíme svět?

Mudrc vidí obojí.

(118)

Proč existují různá samádhi?

Jsou to jednotlivé schody do nebe Pravdy. Jak jsme po nich šli dolů, jdeme zase nahoru.

A můžeme také některé přeskočit?

Z Milosti Boží je možné všechno. Ale bývá to většinou jen jako ukázka pro zvýšení touhy.

(119)

Co mám dělat, když dosáhnu samádhi a ono se mi zase ztratí?

Stále a stále ši je připomínat ve vzpomínkách. Je to nejrychlejší cesta k obnovení samádhi.

(120)

Proč máme dělat rozeznávání?

Abychom se oddělili od představ.

A proč se máme oddělit od představ?

Protože jsou nejhustší clonou Pravdy. Rozviřují mysl, a tak podporují její těkavost.

Co je to těkavost?

Přelétavá připoutanost mysli k lidem, věcem nebo událostem. Je největší překážkou rozlišování.

Čím vlastně člověk rozlišuje? Intelektem?

Nejen intelektem, ale i rozumem a pamětí, zkrátka vším, co má k dispozici.

(121)

Co všechno poznám, až dojdu Poznání?

To, co je pro každého nejdůležitější: sama sebe.

29

Proč cítíme blaženost po probuzení z hlubokého spánku?

Protože v hlubokém spánku nemáme žádosti a touhy, což přenášíme trochu do zevního vědomí.

Tak jak to, že nejsme v Poznání?

V hlubokém spánku je mysl vyřazena; proto tam není sebevědomí a proto tam není ani Poznání. Tento stav přechází po probuzení do zevního vědomí, ale jen z malé části a brzy se rozplyne.

(123)

Jak dlouho se člověk musí vtělovat?

Dokud věří, že je tělem a následkem toho nepoznává Pravdu.