BOŽÍ DÍTĚ !
V každém z nás je částečka Boha. Jste jeho dítě a váš život je sen Boha. Když řídíte skutečnost silou svého záměru, plníte jeho vůli. Váš záměr je záměr Boha. Jak můžete pochybovat o tom, že se vyplní? Je jenom třeba vzít si takové právo. Když prosíte Boha, je to stejné, jakoby Bůh prosil sám sebe. Což může Bůh prosit sám sebe? Což existuje někdo, od koho by mohl Bůh potřebovat něco pro sebe? I tak si vezme vše, co bude chtít. Neproste, nepotřebujte a nedomáhejte se. Utvářejte sám svou skutečnost pomoci vědomého záměru.
Náš svět je divadlo snů, kde Bůh je divák, scénárista, režisér a herec současně. Jako divák sleduje hru, která se odvíjí na scéně světa. Jako herec prožívá a cítí vše stejně jako bytost, jejíž roli vytváří. Bůh tvoří skutečnost a řídí ji prostřednictvím záměrů všech stvoření. Současně s duší vložil do každé živé bytosti částečku svého záměru a vyslal ji do snu - života. Každé živé bytosti Bůh ponechal svobodu a moc vytvářet svou skutečnost v míře jejího uvědomění. Prakticky všechny živé bytosti nepoužívají záměr uvědoměle a cílevědomě. Jsou v nevědomém snu, jen jakoby smutně po něčem toužily. Nechápou ale, co to vlastně je. Jejich záměr je rozplizlý, nejasný, bezděčný. V tomto směru se člověk nedostal dál než zvířata. Kyvadlům se podařilo nejen odejmout lidem znalost o jejich schopnostech, ale dokonce převrátit smysl jejich života. Zaměnit službu Bohu za uctívání. Ve skutečnosti cíl života a také samotná služba Bohu spočívá ve spolupráci s ním při tvoření.
V každém z nás je částečka Boha. Jste jeho dítě a váš život je sen Boha. Když řídíte skutečnost silou svého záměru, plníte jeho vůli. Váš záměr je záměr Boha. Jak můžete pochybovat o tom, že se vyplní? Je jenom třeba vzít si takové právo. Když prosíte Boha, je to stejné, jakoby Bůh prosil sám sebe. Což může Bůh prosit sám sebe? Což existuje někdo, od koho by mohl Bůh potřebovat něco pro sebe? I tak si vezme vše, co bude chtít. Neproste, nepotřebujte a nedomáhejte se. Utvářejte sám svou skutečnost pomoci vědomého záměru.
Náš svět je divadlo snů, kde Bůh je divák, scénárista, režisér a herec současně. Jako divák sleduje hru, která se odvíjí na scéně světa. Jako herec prožívá a cítí vše stejně jako bytost, jejíž roli vytváří. Bůh tvoří skutečnost a řídí ji prostřednictvím záměrů všech stvoření. Současně s duší vložil do každé živé bytosti částečku svého záměru a vyslal ji do snu - života. Každé živé bytosti Bůh ponechal svobodu a moc vytvářet svou skutečnost v míře jejího uvědomění. Prakticky všechny živé bytosti nepoužívají záměr uvědoměle a cílevědomě. Jsou v nevědomém snu, jen jakoby smutně po něčem toužily. Nechápou ale, co to vlastně je. Jejich záměr je rozplizlý, nejasný, bezděčný. V tomto směru se člověk nedostal dál než zvířata. Kyvadlům se podařilo nejen odejmout lidem znalost o jejich schopnostech, ale dokonce převrátit smysl jejich života. Zaměnit službu Bohu za uctívání. Ve skutečnosti cíl života a také samotná služba Bohu spočívá ve spolupráci s ním při tvoření.
