10 nejhorších potravin z nabídky českých supermarketů

03.04.2014 21:19

10 nejhorších potravin z nabídky českých supermarketů

 
27. ledna 2010 11:29 / Lidové noviny
 
Jaké jsou doopravdy produkty ze dna nabídky tuzemských supermarketů? Jak velkou
chybu můžete udělat, když při nákupu sáhnete vedle? Jaká je daň za nízkou cenu?
Média i veřejnost dnes věnují tolik pozornosti
složení, původu a ceně potravin, že se téměř
vytratil rozhodující aspekt jídla – chuť. Rozhodli
jsme se proto prozkoumat, jak jsou na tom
levné výrobky nejen s ohledem na zdraví konzumentů,
ale i na jejich chuťové buňky. V supermarketech
jsme si nejprve vytipovali
potraviny, jejichž výrobci obvykle chemikáliemi
nešetří. S pomocí odborníka na výživu a potravinářského
technologa Víta Syrového jsme pak
vybrali desítku těch, které svým složením hřeší
nejvíce, a gastronomická novinářka Hana Michopulu
je poté ohodnotila po chuťové stránce.
Každá potravina od nás také získala bodové
vysvědčení za množství škodlivých chemikálií
ve složení. Všechna "éčka" jsme ohodnotili
jedním až pěti body podle škodlivosti a výsledek
sečetli. Nejlepší by tedy byla čerstvá plnohodnotná
surovina s 0 body, nejhorší naopak
takový průmyslový výrobek, jenž obsahuje
nejvíce nevhodných aditiv, a získá tak nejvíce
bodů. K určení škodlivosti jednotlivých látek
posloužil přehled vypracovaný v knize Tajemství
výrobců potravin.
Salát z chemické laboratoře
(Hermelínový salát, výrobce: Lahůdky Cajthaml. 47 trestných bodů / nejhorší výrobek)
"Pokud si někdo skutečně přečte celé složení, které je uvedeno na obalu, zřejmě ho přejde chuť.
Skoro až komické je, že hermelín je ve složení téměř na samém konci. Před ním nalezneme uvedenu
neuvěřitelnou snůšku všemožných chemikálií, jako jsou konzervanty, stabilizátory a další z éček,"
popisuje složení salátu pan Syrový.
Použité suroviny přitom mají být podle zákona uváděny v sestupném pořadí, na prvním místě by
tedy měla být nejvíce zastoupená složka, na posledním naopak ta nejméně. Množství aditiv je až
zarážející a tomu odpovídá i bodový zisk. "Je to adept na výrobek s nejvyšší mírou chemického
znečištění způsobeného nemírným užíváním aditiv," prohlašuje potravinářský odborník Vít Syrový.
Výrobce přitom dokazuje, že vybrané přísady
nezvolil náhodou a chuť zdaleka neodpovídá
hrozivému složení. "Ta konzistence je u salátu
dost zvláštní a podezřelá, protože se drobí. Chuť
a vůně hermelínu mi ovšem připadá v pořádku.
Je to ale dost kyselé na to, abychom mohli cítit
jakékoliv další chutě," popisuje svůj dojem
Hanka Michopulu.
Mimochodem – výrobce sám svou výrobnu
hodnotí jako jednu z nejmodernějších. Ve skutečnosti
sídlí v pronajatých prostorech ve vesnici
Chýně, nedaleko Rudné u Prahy, v areálu
bývalého JZD a téměř všechny jeho zaměstnance tvoří ukrajinské dělnice. Pouze účetní, šéfkuchař
závodní jídelny a dvě prodavačky v kantýně jsou Češky. Technologie výroby je převážně ruční,
technickým vybavením se výrobna příliš neliší od běžné, menší závodní kuchyně. Název Salát
z chemické laboratoře tedy plně vystihuje testovaný výrobek a jeho „kvalitu“.
"Točená" limonáda v plastové lahvi
(Točená limonáda s malinovou příchutí, výrobce: ZON. 41 trestných bodů)
"Jako potravinářský technolog nechápu, proč do červené limonády přidali tři rozličná
umělá barviva, mimo jiné i žluté a modré. Že by pokus o trikoloru?" pozastavuje se
nad způsobem výroby pan Syrový a ani z ostatních složek nápoje není nadšený.
"Tato – v uvozovkách – točená limonáda má ve složení čtyři umělá sladidla: kromě
aspartamu a acesulfamu i sacharin a cyklamát; o posledním z nich byly již před lety
zveřejněny odborné studie dokazující poškozování zdraví. Konkrétně byly cyklamáty
spojovány s rakovinou močového měchýře," upozorňuje.
I zde ovšem platí, že kdo hledá chuť tradiční červené limonády, vyloženou chybu
neudělá. "Chutná podobně jako klasická červená limonáda mého dětství. V tomto
případě jsem sentimentální, ale možná právě proto mi vadí nesmyslně velké množství
cukru, které vládne celé chuti a slepuje pusu," shrnuje Michopulu.
Ačkoliv se společnost ZON chlubí 130letou tradicí, sama současně připouští, že řada
jejich limonád ve dvoulitrových lahvích byla vyvinuta v souladu s trendem potřeby
nápojů v nižší cenové hladině. O „kvalitě“ těchto nápojů, které nasvědčuje i naše
hodnocení, se však již taktně nezmiňuje.
Jedovaté špekáčky
(Špekáčky výběrové, výrobce: Jan Prantl – Masný průmysl Žirovnice, 35 bodů)
"Ukázka typické uzeniny, na kterou by měla platit hamburgerová daň," konstatuje Syrový. Tato daň má
být zavedena na nezdravé potraviny s vysokým obsahem tuků, solí, cukrů a aditiv. Ty totiž
výrazně zvyšují rizika civilizačních onemocnění, které pak zatěžují státní rozpočet. Daň má přinést
více peněz do zdravotnictví a zrazovat lidi od nákupu nezdravých potravin.
"Kromě téměř polovičního obsahu tuku, zřejmě ze zbytkového
vepřového masa, sádla a kůže, obsahuje dost rizikových přídatných
látek. Mimo to skrývá toxické dusitany mezi stabilizátory, což
je matoucí. Dusitany jsou ve sbírce zákonů řazeny mezi konzervanty.
Až tragikomická je užitá trojkombinace fosfátů: difosforečnany,
trifosforečnany a polyfosforečnany," říká Vít Syrový.
V tomto případě už je navíc umělá podstata výrobku na chuti znát.
"Cítím chuť uzení, soli a tuku. Jinak nic. Ty špekáčky nejsou odporné,
spíš chuťově úplně prázdné. I v tom je ostatně důvod, proč lidé
tyto výrobky vůbec kupují," míní gastronomická novinářka.
Rovněž Jan Prantl se odvolává na 120letou tradici výroby uzenin. Podle výsledných produktů jeho
firmy však zůstává poněkud „na vodě“ jeho tvrzení, že i přes zavádění moderních technologií
zachovává dostatečný prostor pro uplatnění tradičních způsobů výroby. Původní výrobci uzenin
ze Žirovnic se patrně obrací v hrobě…¨
Sladká buchta podle pejska a kočičky
(MARMOR, výrobce: Kuchenmeister. 33 bodů)
"Dlouhý soupis přídatných látek, uváděných pod chemickými názvy, trochu připomíná pohádku o tom,
jak pejsek s kočičkou pekli dort. Avšak s tím rozdílem, že zvířata by si do laskomin nikdy nepřidala
různé chemikálie; takové nesmysly dělají jen lidé," říká Vít Syrový a pozastavuje se i nad tím, že
odhalit složení vyžaduje dlouhé
minuty hledání a brýle.
Není ale třeba studovat složení
aby bylo jasné, že základní
suroviny zde prakticky chybí. "Je
to strašlivě sladké, není cítit nic než
cukr. Nedrží vůbec pohromadě,
plátek se rozpadá pod rukama.
Čokoláda je ošizená, je to jen hnědé.
Taková hnědáda," komentuje
buchtu Hanka Michopulu a přidává
i vlastní zážitek. "Moje děti byly
kdysi alergické na žloutky. Ukázalo
se ale, že to není až takový problém,
protože v českých cukrovinkách
se s vejci zas tak často nepočítá. Jak to drží pohromadě, bůh ví. Zato když jsme přijeli do
Francie, každý druhý obal od sušenek měl na sobě napsáno: mouka, máslo, vejce, mléko.
V Česku by to byla rarita. Průmyslově se tu peče ze surovin, jaké by slušný člověk ani nevyndal na
kuchyňskou linku." Bez zajímavosti není fakt, že tento výrobek se dováží z Německa, přičemž
porovnáním údajů na obalech je složení téhož výrobku pro německý trh jiné, než to, které je
expedováno do ČR.
Přeslazené slané chipsy
(BERSI Snack, výrobce: ZP Šumvald. 31 bodů)
"Je až neuvěřitelné, kolik chemikálií do těchto snacků přidali, aby navodili dojem, že obsahují čabajku.
Zjevně chtěli, aby to nějak chutnalo; nešetřili proto přídatnými látkami. Neopomněli ani tři barviva.
Také je zajímavé, že do takového výrobku přidali tři
různé druhy cukrů," zkoumá složení zjevně barvených
křupek Syrový.
Ten, kdo má tento druh potravin rád, však při
odhlédnutí od složení zřejmě bude spokojen.
"Vypadají hůř než chutnají. Na pohled jsou takové
jedovaté, ale ochutnala jsem už mnohem horší
a umělejší varianty tohoto občerstvení," hodnotí Hana
Michopulu.
Bez zajímavosti není ani samotný předmět činností
(popis) výrobce ZP Šumvald, akciové společnosti
založené v roce 1995: Závod produkuje široký
sortiment slaných a sladkých extrudovaných výrobků, a cereálií. Výrobky jsou dodávány na trh pod zn.
BERSI a ONEŠ, Protektorování a prodej pneumatik.
Je tedy na místě otázka, kdy se do výroby chipsů pustí například společnosti jako Barum Continental,
Bridgestone nebo polský Stomil…
Gothajský salám bez gothaje a salámu
(Gothajský salám, výrobce: Procházka. 26 bodů)
"Další ukázka běžné uzeniny, na kterou by se měla vztahovat hamburgerová daň. Kromě vysokého
obsahu skrytého tuku obsahuje též nemálo ze škodlivých přídatných látek. Nejhorší z nich jsou
toxické dusitany E250, na něž by měly dávat pozor hlavně těhotné a kojící ženy. Stejně tak by se
mělo zamezovat jejich zbytečnému příjmu u dětí. Pokud někoho zaujme gumovitá konzistence
salámu, který se po stlačení rychle vrací do původního tvaru, tak to způsobuje hlavně přidaná guma
guar," vysvětluje Syrový.
Ani plejáda chemikálií a guma však chuť
nezachrání. "Tohle je vážně špatné. Necítím
absolutně žádnou jedlou vůni ani chuť, kromě
pachu fólie. Když vezmu jedno kolečko mezi prsty,
celé se rozdrobí a rozláme. Tohle není gothaj,
převaha cizorodých surovin je taková, že už se
tomu ani nepodobá. A není to ani žádný jiný
salám," kroutí hlavou Michopulu.
Skutečný řeznický mistr, pan Bohumil Procházka, který za první republiky proslul svou kvalitou
a umem v Terezíně, by se asi nestačil divit, co s jeho jménem provedli čtyři podnikatelé, když
privatizovali výrobní závod v Roudnici nad Labem a se souhlasem manželky pana Procházky převzali
i jméno „Procházka“ do názvu společnosti. Nutno podotknout, že ani jeden ze zmíněných podnikatelů
se nejmenuje Procházka…
Trochu příliš "tavený" sýr
(MIX tavený sýr, výrobce: TANY. 15 bodů)
"Zřejmě chtěli udělat čest názvu tavený sýr a proto užili čtyři druhy tavicích solí. Tři z nich se řadí
mezi fosfáty, jejichž nadměrný příjem může mimo jiné způsobovat zhoršené vstřebávání nepostradatelných
minerálů, jako je vápník. Kromě toho jde o typický
příklad nedostatečně označeného výrobku. Ve složení není
uvedeno, co obsahuje v něm přítomná šunka. To lze
posuzovat až jako klamání zákazníka dle zákona
o ochraně spotřebitele," upozorňuje Vít Syrový.
Přitom právě tento výrobek jako jeden z mála obsahuje
správné suroviny, což je na chuti znát. "Chuť je v pořádku.
Jsou tam základní suroviny a ne náhražky. Řekla bych
dobrý český taveňák. Příchutě už jsou slabší – pažitka je
sušená až příliš a šunková varianta vysloveně slabá,
hodně sladká a drobivá," říká Michopulu.
Přebarvená hořčice
(Hořčice speciální orientální, výrobce: ALBA plus. 10 bodů)
"Typický příklad výrobku, u něhož se snaží navodit dojem lepší kvality. Pokud
by neobsahovala dvě umělá barviva, bylo by zřejmě její zbarvení dost fádní,"
říká pan Syrový a odhaduje, že s hořčičným semínkem se nejspíš šetřilo.
"Kromě zbytečného zatěžování organismu chemickými látkami nebude hořčice
působit tak, jak má. Hlavní přínos má totiž hořčičné semínko, působící na
prokrvení zažívacího traktu, což podporuje trávení," dodává.
U většiny lidí by nicméně nejspíš chuťově obstála. "Je hodně kyselá, což
signalizuje potřebu zakrýt chuťové nedostatky. Zajímalo by mě, co je to
orientální koření a kdo přišel na ten divný nápad přidávat ho do klasické české
hořčice. Vzato kolem a kolem, nevybočuje z průměru," shrnuje Michopulu.
Tajemné pivo pro diabetiky
(Ambrosius Free, výrobce: Pivovar Holba. 8 bodů)
"Je v něm cítit něco navíc, co tam nepatří. Má podivnou pachuť," přemýšlí Hanka
Michopulu a složení jí dává za pravdu. "Tomu, kdo považuje pivo za přírodní produkt,
by po přečtení údajů o složení asi vstávaly vlasy hrůzou na hlavě.
Otázkou je, co si představit pod pojmy ,upravený chmel‘ a ,chmelový extrakt‘. Něco
z chmelu to asi obsahovat bude, ale kdo ví co. Z dále uváděných látek je šokující
náhradní sladidlo. Že by bylo toto pivo určeno jen pro diabetiky? Barvivo a kyselina
již jen doplňují celkový nepříznivý dojem," rozebírá složení nealkoholického piva
potravinářský technolog, pan Syrový.
Pivo z Jeseníků, ač opět z firmy, která se prezentuje 136letou tradicí již od roku 1874,
se nejspíš neumístí do sortimentu zboží, které běžný spotřebitel, byť třeba i s nižší
kupní sílou, vyhledává.
Borůvkový jogurt s příchutí řepy
(Nízkotučný jogurt borůvka, výrobce: Yoplait Czech. 8 bodů)
"Jelikož umělá sladidla jsou určena pro diabetiky, je nepochopitelné, proč jsou přidávána do běžného,
byť nízkokalorického mléčného výrobku. Ve složení jsou uváděna dvě:
aspartam a acesulfam-K. O jejich možných nepříznivých účincích se můžeme
dočíst leckde a je zcela zbytečné zatěžovat jimi organismus," popisuje
pan Syrový.
Vedle malého obsahu borůvek je jogurt prakticky bez příchuti. "Cítím
nepříjemnou chuť umělého sladidla, ale kdybyste mi dali hádat poslepu,
borůvkovou příchuť bych tedy netipovala ani náhodou. Ne, není cítit po
borůvkách, opravdu ne," říká Michopulu a v chuti nachází spíš stopy řepy.
Značka Yoplait je doma ve Francii, kde byla společnost v roce 1965 založena.
Skutečný Francouz by však tuto směsici škrobu, syrovátky a náhražek
nevzal do úst…
Jak se ukázalo, největším "podvodem" na
zákazníkovi bývá právě chuť, kterou si na
rozdíl od složení na obalu nepřečtete. A to buď
její naprostá absence, nebo její přítomnost,
která však nemá se skutečnými přísadami nic
společného a jen zastírá nulovou kvalitu.
"Největší problém předložených potravin není
špatná chuť, ale její celkový nedostatek. Podíl
pověstných výplňových surovin je už takový,
že ohrožují či vytlačují původní chuť výrobků.
Pak z nich člověk neuspokojí své chuťové
potřeby, a tím víc toho zkonzumuje. Chuťové
uspokojení po jednom takovém špekáčku
nepřichází.
Kvalitativně se výrobky šikovně drží mírně pod
průměrem a až na výjimky nejsou vyloženě
hnusné. I proto je pro lidi obtížné té nekvalitě
vzdorovat, postupně prostě zapomínají, jaká
má chuť doopravdy být," shrnuje Hanka
Michopulu
Která „éčka“ škodí?
Příznivě působící látky
E: 100, 101, 140, 150a, 160a,c,d,e, 161b, 162, 163, 170, 175, 270, 290, 300, 306–308, 322, 410, 440,
901, 948
Látky přijatelné
E: 141, 172, 174, 260, 296, 301, 302, 304, 309, 315, 316, 325–327, 334, 350–352, 363, 406, 460,
470b, 551–553, 640, 650, 902–904, 920, 949, 1102, 1103
Látky méně vhodné
E: 150b,c,d, 153, 160b,f, 171, 200, 202, 203, 261, 263, 297, 330–332, 335, 337, 353, 354, 400–404,
407, 415–418, 420-422, 425, 426, 445, 461, 463–466, 469,470–475, 481–483, 491–495, 500–504,
508–511, 514–517, 524–530, 554–559, 570, 574–579, 585, 912, 914, 938, 939, 941, 942, 953, 957,
965, 966, 967, 968, 999, 1105, 1200, 1404, 1420, 1422, 1451, 1452, 1520
Látky působící nepříznivě
E: 120, 161g, 173, 234, 236, 251, 252, 262, 280–283, 338–341, 343, 355–357, 380, 385, 405, 407a,
412–414, 432–436, 442, 444, 450–452, 459, 468, 476, 477, 479b, 507, 513, 518, 520–523, 535, 536,
538, 541, 620–635, 900, 943, 950, 951, 959, 1201, 1202, 1204, 1410, 1412–1414, 1440, 1442, 1450,
1505, 1517, 1518
Výrazně škodlivé látky
E: 102, 104, 110, 122–124, 127–129, 131–133, 142, 151, 154, 155, 180, 210–224, 226–228, 230–
233, 235, 242, 249, 250, 284, 285, 310–312, 320, 321, 512, 586, 905, 927, 944, 952, 954, 962, 1519
podle knihy "Tajemství výrobců potravin", více informací o autorovi na natur.toe.cz
Lidové noviny
Vojtěch Bednář