Zmíním několik případů mých klientů, kteří se rozhodli autopatii využívat jako prostředek ke zvýšení sportovního výkonu, k dosažení lepších výsledků v soutěži, k urychlení regenerace po náročném každodenním tréninku či při léčbě úrazů, na které jsou sportovci obzvláště náchylní proti nesportující populaci. Samozřejmě, autopatie jim také pomáhá v léčbě vleklých chronických problémů, znemožňujících dosáhnout vytyčených cílů. Někteří z nich provozují sport vrcholově, další výkonnostně i rekreačně.

Případ č. 1

Muž ve věku mezi 35 – 40 lety, pravidelně mnoho let trénuje bojové umění, japonské jiu jitsu, ve kterém je držitelem černého pásu.

Ke konzultaci mě kontaktoval v létě 2016 z důvodů vleklých, neustále přítomných zdravotních potíží. Především kvůli chronické zadní rýmě, kterou pociťuje bez ustání každý den již 7 let, což ho mírně omezuje v kapacitě nádechu při cvičení. A dále s bolestí v bederní oblasti, pravděpodobně související s diagnostikovaným zánětem v kyčelních kloubech – to ho významně omezuje právě při tréninku, není schopen kvůli tomu provádět úderové techniky nohou. Při každém tréninku a především po něm pociťuje značný diskomfort, na který, jak říká, si „jakžtakž“ zvyknul.

Dávkování jsem mu navrhl následující:

1. týden: 3 l, denně slina var a dech var, střídat, vždy jedno z toho
2. týden: 4,5 l, obden
3. týden 6 l, 2x týdně
4. týden: 7,5 l, 2x týdně

Na kontrole po šesti týdnech jsme pak vývoj dosavadního stavu probrali. Na nížích potencích si prošel detoxikačními stavy ve smyslu zvýšené četnosti stolice, objevila se u něj krátce neobvyklá  vyrážka. Primární potíže trvaly do momentu, kdy zvýšil na ředění 7,5 l. Tam pocítil zlepšení zadní rýmy o 80%  – pro něj nevídaná záležitost za 7 let trvání tohoto problému. Energeticky a kondičně se cítí lépe než dříve. Bolest kyčlí a beder je mírně lepší.

Do dalšího období dvou měsíců jsem mu doporučil, aby setrval na 7,5 l 1 x týdně (střídat přípravu dechu s varem a bez varu po týdnu) vzhledem k rezonanci s vitální silou, která na této úrovni nastala, s dodatkem, že pokud by po pár týdnech došlo ke stagnaci stavu, ať navýší na 9 l.

Při kontrole říká, že nakonec navýšil na 9 l. Sedm let trvající rýma úplně zmizela a doteď  se neobjevila, kyčle se na této potenci významně zlepšily a při tréninku může lépe nacvičovat techniky. Autopatie mu tedy pomáhá fungovat v plném tréninkového nasazení, při kterém zdravotní stav už není limitujícím faktorem.

Případ č. 2

Případ, na kterém je patrné, jak preparáty z nevařeného dechu pomáhají vypořádat se s nadměrnou fyzickou zátěží. 35 letý muž, otec rodiny, majitel prosperující firmy a výkonnostní sportovec se zálibou v běhání dlouhých tratí, závodí v maratonu.

Při odebírání případu při konzultaci mi řekl, že na fyzické úrovni ho nic moc netrápí, jednou za čas je maximálně tak  nachlazený, má však stres v práci, spojený s velkým vytížením, což se  prý mnohdy odráží na jeho výkonech v tréninku. Občas ho po zátěži bolí záda v bederní oblasti, ale koho by při naběhaných desítkách kilometrů týdně nebolely. Neshledává to jako přílišný problém. Jeho požadavky a očekávání byly následující: Chtěl, aby mu autopatie pomohla k vyladění psychiky při stresových situacích či v momentech, kdy se bude cítit celkově hůř energeticky na fyzické úrovni. Běhá denně a nechce, aby kvůli nějakému diskomfortu vynechal tréninkovou jednotku a narušil tím svoji přípravu na závody.

Po naší vzájemné komunikaci, kdy na mne působil výjimečně vitálním dojmem,  jsme se dohodli, že vyzkouší  přípravu autopatie z nevařeného dechu nejprve na potenci 25 l a bude podávat preparát minimálně 1x týdně, a nemá se ostýchat  dále potenci navyšovat. Jelikož do Prahy má z Moravy dlouhou cestu, naše další komunikace probíhala přes Skype.

Od naší úvodní konzultace uplynulo pár měsíců, proběhly kontrolní konzultace, na kterých se chtěl ujistit o správnosti svého počínaní při volbě dávkování autopatických preparátů. Postupně si zvyšoval potenci a nyní se pohybuje na úrovni 25 min. pod filtrem, což odpovídá 50 l průtoku lahvičkou. Autopatii na tomto ředění si zhotovuje velmi pocitově, libovolně často, při poklesu energie a po intenzivním tréninku, vždy z nevařeného dechu.

Na poslední konzultaci v lednu říká, že je plný energie a má pocit, že tento stav je stabilnější, než byl kdy předtím na nižších potencích a autopatii dělá tím pádem čím dál méně často (vyšší potence působí delší dobu). Cítí se v nebývalé fyzické i psychické formě.

Případ č. 3

Mám svou osobní zkušenost s autopatií,  také v souvislosti s léčbou poúrazových stavů. Provozuji výkonnostně brazilské jiu jitsu, což je bojové umění a sport, zaměřený především na kontrolu oponenta, strhy, páky a škrcení. Jedná se o fyzicky velmi náročnou aktivitu, při které se téměř na každém tréninku potýkáme s kolegy také s nějakým zraněním v podobě natažených vazů, svalových pohmožděnin a někdy i se zlomeninami kostí. Někteří z nich autopatii sami aplikují.

Zastával jsem ještě donedávna spíše názor, že pokud je člověk vitální, energeticky je na tom dobře, tak není potřeba při podobných úrazech autopatii používat, že se s tím tělo dokáže vypořádat velmi dobře samo bez vnější stimulace. Avšak nemohl jsem ignorovat několik situací, kdy u mne došlo ke  zranění, následné aplikaci autopatického preparátu a díky tomu k neporovnatelně rychlejšímu zotavení a návratu do tréninkového procesu, a to rychleji, než bych sám očekával, pokud bych si autopatií nepomohl.

Mohl bych popsat mnoho takových situací, z nichž mám v živé paměti jednu konkrétní tři týdny starou, kdy jsem měl po sparingu úraz kyčle a nemohl jsem dva dny vůbec chodit bez opory a další  tři dny pak jen velmi obtížně. Stav se valně nezlepšoval. Po těchto pěti dnech v bolesti, zaviněných tím, že jsem zrovna neměl k dispozici filtr na vodu a nemohl si autopatii zhotovit, jsem si konečně navečer udělal preparát z nevařeného dechu z 50 l. Další den jsem mohl normálně chodit a ten následující jsem již byl schopen plnohodnotně trénovat. Druhý den po aplikaci se navíc udály dvě naprosto neočekávané a pozitivní situace v mém osobním životě bez mého přičinění. Jak vím ze své poradenské praxe, náhoda to nebyla, byla to ta neuvěřitelná rezonance na úrovni 50 l z nevařeného dechu, která mě zbavila kloubní poúrazové bolesti a vyvolala pozitivní situace, které se mi udály, díky vyladěnějšímu, někdo by řekl napojení na tzv. kolektivní vědomí.

V souvislosti s tímto sportovním tématem nemohu nepřipomenout email, který přišel  mému otci z Ameriky, v němž  autorka zmiňuje své zkušenosti s přípravou autopatického preparátu přímo ze schváceného dechu po výkonu. Doslova cituji:

„Začala jsem v lednu s tréninkem v boxu a byla jsem opravdu hodně udýchaná z vysoce intenzivního cvičení. Začátkem června jsem se rozhodla použít pro přípravu preparátu můj zchvácený dech (skákala jsem těsně před tím 15 minut přes švihadlo) a zaznamenala jsem hned během dalšího tréninku zlepšení. Navíc jsem mnohem lépe ovládala dýchání a také jsem zaznamenala, že mé vnímání  bylo ostřejší a mohla jsem intenzivněji vnímat boxovací pytel. Nyní se mohu účastnit na  cvičeních ještě intenzivněji a mé plíce mě v tom výborně podporují.

Bývala jsem unavená, když jsem šla v našem domě  po schodišti do podkroví ve velmi  teplém počasí. Takže jsem v horkém počasí vyběhla nahoru a dolů 6 – 7 krát a použila můj přerývaný dech po tomto cvičení k přípravě preparátu v autopatické lahvičce. Nyní mohu snadno vyběhnout schodiště ve vedru bez únavy.

Náš syn navrhl mému manželovi a mně, abychom se k němu připojili a zúčastnili se v říjnu desetimílového závodu v běhu. Dělám si nyní autopatický preparát po každém tréninku v běhu, 4x týdně. Moje vitalita se rychle zlepšuje a přičítám to autopatii. Měla jsem ucpané dutiny, které mi bránily ještě v červnu, když jsem začala s běháním, v dýchání nosem, a nyní mohu vdechovat i vydechovat nosem po celou dobu běhu a nemám tam už žádný problém.“

Celý její email je zveřejněn na webu autopatie.cz pod názvem Kreativní používání autopatie.

Případů sportovců, kteří si autopatií pomáhají ke zkvalitnění života a hlavně sportovních výkonů mám celou řadu, napříč nejrůznějšími sportovními odvětvími, z nichž si z hlavy vybavuji např. reprezentační gymnastku, profesionálního hokejistu, závodníka v cross country atd.

Nemohu přehlížet případ  kolegy Ing. Matyáše, taktéž popsaný na webu autopatie.cz s titulkem Ulcerosní kolitida a autopatie, kde je detailně popsáno jak profesionálnímu sportovci jeho nemoc znesnadňovala progres v kariéře a znemožňovala mu naplno trénovat. Po terapii autopatií a úplném uzdravení se mohl plně soustředit na svůj trénink a výkon, a bylo mu nabídnuto zahraniční angažmá.

Velice podobný, úspěšný případ se stejnou diagnózou u profesionální volejbalistky, jsem zveřejnil také na webu pod názvem: Léčba ulcerózní kolitidy a autopatický preparát ze stolice a z prány.

U těchto dvou případů se však jednalo primárně o léčbu chronické nemoci. V tomto článku bylo mým úmyslem vyzdvihnout především benefity přípravy autopatického preparátu z nevařeného dechu ke zvýšení sportovního výkonu, k pozátěžové regeneraci či po sportovních úrazech.