Úvodní stránka > Něco hezkého: Korejské děti hrají na kytaru, Něco hezkého: 7letý Edward Yudenich diriguje Mozartovu Malou noční hudbu,9letý chlapec probírá smysl života, jiné vesmíry, mimozemské životní formy
Něco hezkého: Korejské děti hrají na kytaru, Něco hezkého: 7letý Edward Yudenich diriguje Mozartovu Malou noční hudbu,9letý chlapec probírá smysl života, jiné vesmíry, mimozemské životní formy
Tohle video nemá na youtube moc příznivé ohlasy, protože většina sledujících vychází z utkvělé představy svého mozku, že děti v Severní Koreji = dril, nesvoboda, utlačování ...
Pro mě to jsou úžasné indigové děti, které se radují ze schopnosti dané od Boha a užívají si to ...
Devítiletý indigový hoch vypráví o světě a životě. Úžasné formulace.
(Anglické titulky jsou opravdové titulky, nikoli pouhý přepis zvuku, takže si můžete zapnout překlad titulků do češtiny, není to moc zkreslené.)
Indigový chlapec o Zemi, vesmíru, osudu, smyslu života
(Překlad OrgoNet):
První chlapec:
My jsme na Zemi, a Země je pouze jedna planeta v galaxii. Dá se to přirovnat mravenci na dlažbě na tomhle dvorku. Mravenec neví, že existuje víc než tenhle dvorek. Prostě si tu chodí, a neví, že je součástí spousty světů. A lidská rasa je na tom taky tak nějak. Až objeví, co je tam nahoře, pochopí, že jsou jen malou součástí obrovské galaxie.