(Geo)magnetické šílenství
09.03.2012 15:30
| (Geo)magnetické šílenství |
 |
 |
| Čtvrtek, 21 duben 2005 | |
 Biometeorologická předpověď na další den: „Erupční aktivita Slunce je slabá, pulzační aktivita geomagnetického pole střední.“ Ano, takto nejčastěji končí biometeorologická předpověď Českého hydrometeorologického ústavu v každé předpovědi počasí již od šedesátých let. Proč? A co vlastně ta aktivita geomagnetického pole udává? A jak to souvisí s naší rubrikou Věda naruby?Časem však tohle geomagnetické šílenství přerostlo v otevřenou revoluci proti zdravému rozumu. Porušené geomagnetické pole, geomagnetické anomálie, intenzita zemských magnetických proudů až nakonec po úplný výsměch vědě v podobě geopatogenních zón. Na pořadu dne bude právě ona hysterie z narušeného geomagnetického pole. Právem totiž do naší rubriky patří. Měnící se geomagnetické pole Naše země není jediná, která podlehla geomagnetickému šílenství. Zbytečnými „biometeorologickými“ hloupostmi zatěžují své obyvatele i mnohé další země. Je to založeno na všeobecném přesvědčení, že změny v geomagnetickém poli Země mají vliv na člověka. Přesněji, že měnící se intenzita magnetického pole Země může ovlivnit naše zdraví. Podívejme se tedy na to, čím takové geomagnetické pole vlastně je. Změny zemského magnetického pole jsou ovlivněny dvěma skutečnostmi. Tou první je magnetické pole samotné Země. Díky tekuté části zemského jádra, popřípadě díky dalším tekoucím vodivým vrstvám pod povrchem Země se toto pole velmi mírně mění. Druhá skutečnost je pak skryta v aktivitě našeho Slunce. Procesy v jádře mění zemské magnetické pole s průměrnou frekvencí několika tisíců let. Z geologických průzkumů hornin se dá ukázat, že k několika velmi významným změnám v magnetickém poli Země již došlo. Změny byly natolik obrovské, že došlo dokonce k překlopení zemských magnetických pólů (viz Svět vědy 11/2004) a dokonce existovalo ve fázi překlápění určité mezidobí, kdy bylo magnetické pole Země téměř nulové.  Existují i krátkodobé změny intenzity magnetického pole. Ty nastávají v souvislosti s nepravidelnými pohyby některých tekoucích vodivých vrstev pod povrchem Země. Jejich změny mají nepravidelnou periodu v řádů několika týdnů a jsou velmi malé. Změny zřídka přesáhnou jedno procento původní intenzity.Změny hlášené v předpovědi počasí se však týkají jiných změn magnetického pole. Jde o změny relativně rychlé, které souvisí s fluktuacemi elektrických proudů v horních vrstvách atmosféry. V místech, kde se střetává zemská atmosféra s okolním kosmickým prostorem, interaguje řídký plyn s proudem nabitých částic slunečního větru. Tato oblast se nazývá ionosféra a je zdrojem elektrických proudů, které se velmi rychle mění, a vyvolávají tak proměnné magnetické pole. Když pak slyšíme, že je „geomagnetické pole narušené“, znamená to, že množství nabitých částic ze Slunce bylo větší a rozrušilo ionosféru. V takových dnech můžeme například očekávat problémy s příjmem stanic vysílajících na středních vlnách, v severních oblastech se můžou místo na televizi dívat na polární záři. A jsme u prvního a také posledního vlivu na člověka. Narušení ionosféry a tedy špatný příjem našeho oblíbeného BBC nás může naštvat, což buď ovlivní naši psychiku, a budeme se cítit mizerně, anebo nám naopak způsobí potěšení při pohledu na polární záři. Jak nás ovlivní přímo? Exkurze do všech možných příčin změny magnetického pole Země byla užitečná. Můžeme si nyní lehce projít kompletní scénář vlivů takovéhoto měnícího se pole na lidský organismus. To proto, že všechny zmíněné změny umíme velmi dobře měřit. Vyjdeme-li z velmi přísné legislativy, pak se můžeme opřít o dva předpisy. Tím prvním a nejdůležitějším je zřejmě směrnice komise ICNIRP, kterou v roce 1999 schválila Rada Evropy jako závaznou pro Evropskou unii. Stanoví mezní hodnoty magnetické indukce v závislosti na rychlostech změny magnetického pole pro velmi pomalu se měnící proudy. Tato směrnice udává pro trvalý pobyt obyvatelstva v prostředí s proměnným magnetickým polem na frekvenci 1 Hz maximální přijatelnou změnu magnetické indukce 50 militesla za sekundu. Což je mnohamilionkrát více než největší dosud měřené změny v průběhu tzv. magnetických bouří, kdy byla Země vystavena velmi silnému vlivu nabitých částic ze Slunce. Druhým předpisem je pak dosud platná vyhláška 408/90 Sb. ministerstva zdravotnictví České republiky o ochraně zdraví před nepříznivými účinky elektromagnetického záření, která se však týká elektrických a magnetických polí s frekvencí vyšší než 60 000 Hz. Ani při nejsilnějších fluktuacích magnetického pole během narušení ionosféry tak nejsou splněny ani náznakem jakékoli hygienické limity, které by měly jakkoli ovlivnit člověka. Navíc ICNIRP definuje magnetické pole, jehož změny mají frekvenci nižší než 1 Hz jako statické. Přesto ponechává limit na zmíněné hodnotě 50 militesla.  Nemáme se čeho bát?Měnící se geomagnetické pole je vděčným tématem mnoha záhadologů, paléčitelů a šarlatánů a skutečnost, že o něm v každé předpovědi počasí slyšíme, jim přilévá oleje do ohně. Nebylo nikdy prokázáno, že by změny v magnetickém poli Země měly vliv na lidský organismus. Změny v magnetickém poli Země jsou příliš slabé na to, aby ovlivňovaly cokoli v našem těle, natož naši psychiku. Neposloucháte-li rádia na středních vlnách, s klidem ignorujte předpovědi o geomagnetické aktivitě. Jako odpověď na otázku v mezititulku tohoto odstavce však nemohu říci, že se bát nemusíme. Změny v ionosféře jsou způsobeny slunečním větrem, sprškou nabitých částic letící nesmírnou rychlostí jako produkty erupce na Slunci. Některé erupce jsou provázeny nesmírnými výrony ionizovaného materiálu, který čas od času vytvoří bublinu velikou jako samotné Slunce. Výtrysky takového materiálu jsou pak nesmírně intenzivní a v případě, že by zasáhly naši Zemi, narušily by ionosféru velmi významně. Zřejmě bychom se nemuseli obávat narušení geomagnetického pole Země v takové míře, aby to ovlivnilo náš organismus, ale obrovský vliv by to mělo na některé měřicí přístroje na Zemi a hlavně na oběžné dráze. Při velkém narušení bychom měli problémy s veškerou navigací založenou na magnetickém poli Země. Přestaly by fungovat měřicí přístroje na ropovodech, přišli bychom o některé satelity (možná o všechny), zřejmě by byli zmateni mnozí živočichové, jejichž orientace je také závislá na magnetickém poli Země. Jednotlivé efekty jsou ale příliš slabé, abychom je zjistili na lidském těle. Informace o tom, že je třeba sledovat změny magnetického pole Země, jsou falešné. Nemají své opodstatnění ve vztahu ke zdraví člověka a jejich informační hodnota v předpovědích počasí je nulová. Zvýšená sluneční aktivita nemá vliv na zdraví ani psychiku člověka. Je bezpředmětné se jí zabývat, pokud vás jako amatérské astronomy nezajímá sledování sluneční korony anebo skvrn na Slunci. Text vypracován díky materiálu Národní referenční laboratoře pro neionizující elektromagnetická pole a záření. |
—————
