Elektrostatické stínění geopatogenních zón
17.10.2012 21:58
Elektrostatické stínění geopatogenních zón
13.10.2004 00:00
Zdravý domov
Jsou místa, ve kterých vlivem nehomogenit v podloží dochází nad terénem k určitým změnám fyzikálně chemických vlastností prostředí, které pak spolupůsobením se sluncem případně i jinými planetami vytváří nad povrchem země geoanomální pole. Tato pole pak mohou negativně stimulovat citlivý, nebo nemocí oslabený organismus. Značný vliv může mít také jak změna chemického složení vzduchu, tak i změna intenzity elektromagnetických polí. Negativní působení je pak závislé na dispozici jedince, době působení a hlavně souběhu více zátěží.
Nehomogenity ve fyzikálně-chemických vlastnostech geologického podloží a jejich negativní vliv na živý organismus nazýváme geopatogenní zóny (GPZ).Zvlášť nebezpečná jsou pak místa křížení dvou, či více GPZ. Známé jsou např. různé příjmové podmínky VKV rádia i v terénu, kde můžeme naprosto vyloučit jakékoliv odrazy signálu od pevných překážek a přesto zde dochází částečně k pohlcení a částečně i k zmíněnému odrazu signálu. Jelikož živý organismus je bioelektrický systém, pak v něm mohou vyvolat poruchy při přenosu bioelektrických potenciálů (především mezi nervovými buňkami - neurony, tak při mechanismu buněčného dělení - 1.) vnější elektrická pole, anomální přítomnost elektricky nabitých částic schopných pronikat do organismu, či změny elektrické vodivosti prostředí. To vše ve svém důsledku vede k různým somatickým potížím a stresu. Dlouhodobý stres pak má za následek již známé zdravotní problémy.
Nad každou látkou (i v pevném skupenství) se podle obecných principů chemie po delší či kratší době ustálí termodynamická rovnováha jejich par. V případě pevných látek podloží se tento proces projevuje emisí par příslušné látky do okolí. I když jde o nepatrné koncentrace látek, řádově ppm~10-6 či dokonce ppb~10-9, mohou vést ke vzniku škodlivých aerosolů, které pak při dlouhodobém působení hrají významnou roli. Navíc jejich koncentrace narůstá exponenciálně s teplotou a vlivem ionizačního záření se ještě mohou dále štěpit na menší částice a získat tak i určitý elektrický náboj (iont - 2.). Ten pak má určitou stabilizující roli držet aerosol v určité formaci elektrostatického pole a omezuje jeho rozptyl v prostoru. Patrně v těchto místech bude určitou roli hrát i vyšší energetická výměna mezi kosmem a zemí.
Známé a v poslední době často diskutované jsou oblasti s výskytem radioaktivního plynu radonu, který neustále uniká z hornin či stavebních materiálů, které tyto horniny obsahují. Pokud jsou škodlivé látky elektricky neutrální a usazují se na nepatrných aerosolových částicích (velikost menší než 0,1 ?m), lze se proti nim jen těžko bránit. Jsou zde nutná nákladná protiradonová opatření i když někdy při nižších koncentracích postačí pouhé odvětrání. Jiná situace je s nabitými částicemi kovů, ty lze dobře zachytit dodatečným elektrickým polem, ale jak už bylo vysvětleno odvětrání zde nepomáhá. Předpokládá se, a předběžná měření ukazují, že v některých místech je koncentrace iontů některých těžkých kovů řádově vyšší. Tato místa mohou být právě spojována s existencí GPZ - 3..
Co tedy může zastavit tok par iontů, či ještě menších částic, které mají schopnost pronikat prakticky všemi materiály a mají elektrický náboj? Může to být polarizované homogenní elektrické pole, které vytvoříme mezi elektrodami deskového kondenzátoru tím, že k jeho svorkám připojíme stejnosměrný elektrický proud o určitém nízkém napětí. Položíme-li pak desky kondenzátoru vodorovně na plochu, kterou chceme stínit, nabité částice prvků projdou krajní elektrodou a zachytí se až v polarizovaném elektrickém poli mezi elektrodami, takže přilnou k elektrodě s opačnou polaritou. Po určité době dochází k postupné depolarizaci elektrod nahromaděnými nabitými částicemi a snižuje se tak postupně absorpční schopnost stínícího kondenzátoru. Tomu podle CZ patentu č. 279083 z 27.3.1991 se zabrání tím, že svorky stínícího kondenzátoru v určitých časových intervalech se nuceně přepólují a vytvoří se tak mezi elektrodami vždy pole nové s obrácenou polaritou, schopné pohlcovat další prolínající nabité částice. Ty při tom ztrácejí svůj el. náboj a tím i schopnost se držet v určité formaci nad geoanomálií a tak snadno pronikat do organismu.
Uvedený způsob stínění GPZ je znám již třináct let, využíván je více jak třemi tisíci osobami. Stínící zařízení pracující na uvedeném principu jsme pojmenovaliGeosan 01. I když nelze říci, že uvedeným stíněním vyřešíme automaticky všechny naše zdravotní problémy, tak jistě posílíme samoléčicí schopnost organismu, zintensivníme případnou léčebnou terapii, ale hlavně se zbavíme nevysvětlitelných stresů a po vyléčení snížíme riziko recidivy.
Autor: Eduard Boháč
Použité zdroje:
1. viz např. B. Alberts, D Bray et al.: Základy buněčné biologie, Espero Publishing, Ústí nad Labem, ISBN 80-902906-0-4
2. Měření spektrálních charakteristik iontových polí, ELEKTROREVUE 2001/38, Ústav přístrojové techniky AV ČR Brno
3. RNDr. Břetislav Krčmář "Mohou zlomové struktury ovlivňovat zdraví lidí?" Zpravodaj společnosti Energy č.5-8/2000
Nad každou látkou (i v pevném skupenství) se podle obecných principů chemie po delší či kratší době ustálí termodynamická rovnováha jejich par. V případě pevných látek podloží se tento proces projevuje emisí par příslušné látky do okolí. I když jde o nepatrné koncentrace látek, řádově ppm~10-6 či dokonce ppb~10-9, mohou vést ke vzniku škodlivých aerosolů, které pak při dlouhodobém působení hrají významnou roli. Navíc jejich koncentrace narůstá exponenciálně s teplotou a vlivem ionizačního záření se ještě mohou dále štěpit na menší částice a získat tak i určitý elektrický náboj (iont - 2.). Ten pak má určitou stabilizující roli držet aerosol v určité formaci elektrostatického pole a omezuje jeho rozptyl v prostoru. Patrně v těchto místech bude určitou roli hrát i vyšší energetická výměna mezi kosmem a zemí.
Známé a v poslední době často diskutované jsou oblasti s výskytem radioaktivního plynu radonu, který neustále uniká z hornin či stavebních materiálů, které tyto horniny obsahují. Pokud jsou škodlivé látky elektricky neutrální a usazují se na nepatrných aerosolových částicích (velikost menší než 0,1 ?m), lze se proti nim jen těžko bránit. Jsou zde nutná nákladná protiradonová opatření i když někdy při nižších koncentracích postačí pouhé odvětrání. Jiná situace je s nabitými částicemi kovů, ty lze dobře zachytit dodatečným elektrickým polem, ale jak už bylo vysvětleno odvětrání zde nepomáhá. Předpokládá se, a předběžná měření ukazují, že v některých místech je koncentrace iontů některých těžkých kovů řádově vyšší. Tato místa mohou být právě spojována s existencí GPZ - 3..
Co tedy může zastavit tok par iontů, či ještě menších částic, které mají schopnost pronikat prakticky všemi materiály a mají elektrický náboj? Může to být polarizované homogenní elektrické pole, které vytvoříme mezi elektrodami deskového kondenzátoru tím, že k jeho svorkám připojíme stejnosměrný elektrický proud o určitém nízkém napětí. Položíme-li pak desky kondenzátoru vodorovně na plochu, kterou chceme stínit, nabité částice prvků projdou krajní elektrodou a zachytí se až v polarizovaném elektrickém poli mezi elektrodami, takže přilnou k elektrodě s opačnou polaritou. Po určité době dochází k postupné depolarizaci elektrod nahromaděnými nabitými částicemi a snižuje se tak postupně absorpční schopnost stínícího kondenzátoru. Tomu podle CZ patentu č. 279083 z 27.3.1991 se zabrání tím, že svorky stínícího kondenzátoru v určitých časových intervalech se nuceně přepólují a vytvoří se tak mezi elektrodami vždy pole nové s obrácenou polaritou, schopné pohlcovat další prolínající nabité částice. Ty při tom ztrácejí svůj el. náboj a tím i schopnost se držet v určité formaci nad geoanomálií a tak snadno pronikat do organismu.
Uvedený způsob stínění GPZ je znám již třináct let, využíván je více jak třemi tisíci osobami. Stínící zařízení pracující na uvedeném principu jsme pojmenovaliGeosan 01. I když nelze říci, že uvedeným stíněním vyřešíme automaticky všechny naše zdravotní problémy, tak jistě posílíme samoléčicí schopnost organismu, zintensivníme případnou léčebnou terapii, ale hlavně se zbavíme nevysvětlitelných stresů a po vyléčení snížíme riziko recidivy.
Autor: Eduard Boháč
Použité zdroje:
1. viz např. B. Alberts, D Bray et al.: Základy buněčné biologie, Espero Publishing, Ústí nad Labem, ISBN 80-902906-0-4
2. Měření spektrálních charakteristik iontových polí, ELEKTROREVUE 2001/38, Ústav přístrojové techniky AV ČR Brno
3. RNDr. Břetislav Krčmář "Mohou zlomové struktury ovlivňovat zdraví lidí?" Zpravodaj společnosti Energy č.5-8/2000
—————
