DRAHÝM MÁSLEM VŠE ZAČÍNÁ

Možná už jste zaregistrovali, že cena másla v obchodech strmě vzrostla, to potvrzují nakonec údaje  Českého statistického úřadu, které dokazují, že cena másla je v jeho novodobé historii, jednoznačně  nejvyšší!  

Máslo je v porovnání s loňským rokem asi o pětinu dražší, proto se nyní prodává okolo 50 Kč. V tuto chvíli ale bohužel nic nenasvědčuje tomu, že by se jeho nárůst alespoň pozastavil, což je pro tuzemské spotřebitele nepříznivá zpráva, jež předznamenává neblahou skutečnost o tom, že se tento smetanový tuk na roztírání pečiva, běžnému spotřebiteli stává cenově nedostupným artiklem. Co stojí za tímto cenovým navýšením másla, zejména pokud základní složka na jeho výrobu, tedy  mléko, kleslo z průměrných 20 Kč na 18 Kč za litr? 

Rostlinné versus živočišné

Za posledních deset let muselo máslo vzdorovat velice nepříznivé mediální kampani, která se snaží u spotřebitelů snížit jejich poptávku po másle. Jestli se tyto záměry daří realizovat, kromě jiného také se dozvíte v tomto článku. Neustále slýcháváme o škodlivosti nasycených tuků, jež jsou považovány za hlavní příčinu onemocnění srdce a cév, obezity nebo cukrovky, jenomže mnozí vědci takovéto závěry odmítají a výše uvedené choroby, přičítají průmyslově zpracovaným potravinám, které jsou nadměrně přechemizované, což je kámen úrazu současných potravin! 

Nelze se proto divit tomu, že konzumace másla nyní oproti minulým letům výrazně poklesla, zvlášť když se jedna kostka prodává už jako tři tetrapakové krabice mléka. Jde o náhodu nebo záměr, že propukla cenová válka o máslo? To v samotném důsledku omezí jeho výrobu a prodej, což povede k dalším cenovým vzestupům, které se z těchto příčin stane neprodejnou komoditou. Kolik jste za kostku másla ochotni zaplatit…? 

Tahle otázka je zcela na místě, protože se přibližujeme dosud k nepřekonané cenové hranici - 50 Kč za jednu kostku másla, přičemž lze očekávat, že se máslo může vyšplhat až k 100 Kč! Samozřejmě ani tato hororová částka, bohužel není definitivní!  Jestli se vám zdá, že chci malovat čerta na zeď, tak bychom si měli uvědomit, že všelijaké náhražky másla už nějakou dobu čekají na to, aby vytlačily máslo z jeho dosavadního obchodního trůnu. O jaké výrobky se jedná? To jsou například rostlinná másla, přesněji řečeno margaríny. 

Co bychom měli vědět o rostlinných máslech, respektive o margarínu? Margarín obsahuje pouhé 3 % mléčného tuku, zbytek tvoří 80 - 90 % rostlinné tuky. Vůbec první margarín byl vyroben francouzským chemikem (Hippolyte Mège-Mouriése) z hovězího loje, mléka a vody. Je pravdou, že dnešní náhražky másla jsou ve srovnání s margaríny z roku 1869, nesrovnatelně chutnější, barva  a také aróma se přibližuje skutečnému máslu. 

Za tímto úspěchem však stojí různé chemické přísady, a to z margarínů činí nezdravou potravinu, jež může nepřímo u konzumentů vyvolat celou řadu nejrůznějších zdravotních potíží. Konkrétně v dnešních margarínech obsažený „DICETIL“, ten totiž rostlinným tukům dodává máslovou chuť. Podle jedné provedené studie z roku 2012, může podporovat rozvoj   Alzheimerovy choroby. 

Výroba margarínu je podmíněna rafinací, musí se do něj přidávat emulgátory, stabilizátory, konzervační látky, antioxidanty, barviva, regulátory kyselosti, to proto, aby si konzumenti omámení reklamou, mohli smlsnout na másle, které ve všech možných aspektech není máslem! Ještě musím podotknout, že vznik margarínu byl zapříčiněn kvůli nedostatku mléčných produktů na konci 19 století. Takže pro tehdejší evropskou populaci, smetana a máslo bylo, cenově nedostupným zbožím, které si mohlo dovolit jen nejbohatší obyvatelstvo. Kupříkladu během druhé světové války, nebylo máslo vůbec k dostání, proto naše babičky vyrůstaly jen na margarínech, o kterých po válce nechtěly slyšet ani slovo.

I když se máslu nic nevyrovná, prodávají se margaríny pod líbivým marketingovým označením - rostlinná másla, navzdory tomu, že by se tyto imitace k potírání pečiva, měly nazývat svým pravým jménem, například takto: „ROSTLINNÝ HYDROGENOVANÝ OMASTEK, případně zkratkou - RHO!“

Je třeba si uvědomit, že z výživového hlediska je původní jakost zdraví prospěšných rostlinných látek, takzvanou hydrogenací (ztužováním) podstatně snížena. Hydrogenace přeměňuje polynenasycené rostlinné oleje na nasycené oleje, a tímto průmyslovým postupem lze vyrobit polotuhý tuk s vysokou trvanlivostí. Jinak řečeno, ztužováním vznikají tzv. TRANSMASTNÉ  KYSELINY. 

Tyto tuky jsou nebezpečné zejména v tom, že zvyšují cholesterol a zapříčiňují aterosklerózu. Ačkoliv transmastné kyseliny odhalíme v mléčných produktech, másle a sádle, nejvíce jich obsahují ztužené tuky, respektive margaríny, které jsou z tohoto úhlu pohledu pro organismus zatěžující víc, než máslo a sádlo dohromady. Jestli jste stále na pochybách, a v záplavě protichůdných informací ztrácíte orientaci, pak se zkuste zamyslet nad tím, kdy došlo k nárůstu tzv. civilizačních chorob? Ještě před necelými třiceti lety, ani nikdo pořádně nevěděl, co je to Alzheimerova choroba! 

Dnes se v souvislosti s touto nemocí mluví o epidemii, přičemž jiná nemálo závažná onemocnění se po světě rozmáhají jako houby po dešti, kupříkladu cukrovkou trpí téměř každý desátý občan ČR, a to bez ohledu na věk. Jakmile si tohle vše dáme do kontextu s potravinovou revolucí, jež nám kromě éček prodlužující trvanlivost stravy, taktéž přinesla stále častěji používané margaríny, nelze potom dospět k jinému závěru než takovému, že mezi těmito popisovanými nemoci a průmyslově upravenou potravou, existuje nepřehlédnutelná spojitost. 

Co z toho všeho jednoznačně plyne? Jezte potraviny našich předků (babiček), v těchto dobách tyto výše uvedené nemoci neexistovaly, tudíž si beze strachu dopřejte máslo či sádlo, vařená vajíčka, tučný tvaroh a mléko, škvarky nebo tlačenku, prostě vše, co dnes dietologové pracující pro marketing, označují za nezdravou stravu. A naopak se vyhněte všemu, co se opírá o reklamu řízenou globálním byznysem.  Vždy se řiďte vlastním názorem a také selským rozumem, tím nemůžete pochybit! Samozřejmě nesmíme zapomenout ani na tuto lidovou moudrost, která je v každé době platná: „Jez do polosyta, pij do polopita, vyjdou ti naplno léta.“




Co by nás mělo nejvíce znepokojovat…?

Domnívám se, že lhostejnost konzumentů, čili nás zákazníků, je očividnou příčinou toho, proč jsou tradiční potraviny nahrazovány cizorodou (uměle stvořenou) stravou, která postrádá vše, co zdravé pokrmy a jídlo má obsahovat. Jak se ukazuje, máslo se nyní ocitlo na pomyslném konci znevýhodněných potravin, které se mají pomocí cenové politiky vytlačit z regálů obchodních řetězců.

Z tohoto důvodu nehledejme za skokovým zdražením másla, různá mainstreamová vysvětlení o poptávce a vývozu mléčných výrobků, včetně másla, na lačný čínský potravinový trh. Případně se z médií můžeme dozvědět, že významná část spotřebitelů  nejen u nás, se vrátila ke konzumaci chutnějších a hodnotnějších vícetučných mlékárenských produktů, čímž dochází k růstu poptávky po plnotučných výrobcích a mléce,  a to je údajnou příčinou současného nárůstu cen másla v ČR. Samozřejmě, ani jedno, ani druhé, se nezakládá na pravdě. 

Za současným zdražováním másla hledejme spíše jakýsi komplot margarínových producentů, kteří nás chtějí systematicky převychovat k tomu, abychom se dobrovolně zřekli kvalitních mléčných výrobků, čímž je bez diskuze smetanové máslo, a přeorientovali se výhradně na rostlinné výrobky, sýry, mléka či šlehačky. Jde o to, až tyto pravé a poctivé mlékárenské produkty vymizí zcela z dosahu všech spotřebitelů, konzumenti v budoucnu automaticky navyknou na syntetickou stravu, která se stane stravou příštích generací.

Absolutně stejný vývoj můžeme postupně očekávat i u jiných druhů potravin, které budou soustavně nahrazovány neorganickou (syntetickou) stravou, na níž si začne lidstvo pozvolna přivykat. Jinou otázkou je, co dobrého či špatného tahle potravinová revoluce člověku přinese, o zdravotních otázkách ani nemluvě.  O tom, jak bude vypadat budoucnost lidstva, dnes rozhodují naše nákupy a výběr potravin, a to doslovně!
 

Máslo je máslo!

Co se týče másla, pak nelze pochybovat o tom, že se této smetanové pochoutce nic nevyrovná, neboť máslo vyniká svou jemně nasládlou chutí s typickým aroma po smetaně. Kvůli kulinářským přednostem se stalo máslo neodmyslitelnou součástí ranního rituálu, jemuž říkáme snídaně. 

Asi není náhodou, že na televizních obrazovkách nespatříme jedinou reklamu na máslo. Důvody jsou naprosto jasné; marketingovou podporu na rozdíl od margarínů máslo nepotřebuje! Jeden z mnoha důvodů proč bychom měli preferovat máslo před rostlinnými tuky, snad dokazují samotné reklamní spoty o margarínech, v nichž je nám přímočaře řečeno, že „padělané“ máslo, je tomu skutečnému na hony vzdálené. Jinak by nevznikly tyto „slavné“ obchodní slogany, k nimž nepochybně patří tento nejúspěšnější: „Alfa, to je máslíčko.“ Nebo  vzpomeňme ještě na jeden: „Hera - vlastní sestra másla.“

Z těchto reklam se totiž dozvídáme, že veškeré rostlinné napodobeniny másla, jsou jen obyčejnými padělky tohoto lahodného smetanového skvostu! Margarín, že by byl sestrou másla? To by ale musel být jeho nevlastní sestrou, že! To, že nelze máslo s rostlinnými tuky nikterak srovnávat, potvrzují dokonce nejnovější vědecké výzkumy, jejichž závěry hovoří jasně o tom, že máslo posiluje imunitní systém, nezatěžuje hladinu cukru v krvi, a je zdrojem důležitých látek a vitamínů, jež se poměrně lehce vstřebávají díky smetanovému tuku. 

Na rozdíl od jiných máslových imitací, originální máslo neobsahuje lepek, což je důležité sdělení pro celiaky. Máslo tedy obsahuje tyto vitamíny - A, B, D, E, K, kyselinu listovou, kyselinu pantotenovou, betakaroten. Podrobnější informace o jeho složení naleznete na konci článku. Jestliže se obáváte toho, že z tučného másla, které musí obsahovat 82 % tuku, přiberete na váze, pak v tom případě zbytečně podléháte šířeným dezinformacím a nepravdám. Máslo je sice velice tučný produkt, ale abyste po něm tloustli, museli byste ho sníst na kila. Ale i tady samozřejmě platí, jíst všeho s mírou a střídmostí. Koneckonců, to lze říci o všech potravinách, nejen o másle! 

Avšak o másle bychom měli ještě vědět, že jeho tuk tlumí růst patogenů a díky kyselině laurové je tato funkce umocněna. Abyste se cítili po ránu odpočatí a plní energie, stačí si do kávy přidat jednu kávovou lžičku másla. Tato kombinace povzbuzujícího kofeinu a tuku každého nastartuje. Také tím zamezíte pocitům hladu, tudíž se nebudete zbytečně přejídat a paradoxně díky tučnému máslu budete ještě hubnout! Další vychytávka, která dokáže zlepšit vlastnosti másla, je přepuštěné či výstižněji  přečištěné máslo. Přepuštěné máslo je součástí indické ajurvédské medicíny. V této zemi se nazývá jako - Ghí. Ani u nás to ale není nic nového, neboť již Magdalena Dobromila Rettigová, česká spisovatelka a autorka kuchařek, používala přepuštěné máslo jako samozřejmost.  

Ghí je také vhodné pro lidi, kteří trpí intolerancí na mléčné výrobky, protože přepuštěné máslo je zbaveno mléčných bílkovin. Zároveň si však zachovává svou lahodnou máslovou chuť. Výhodou přepuštěného másla je jeho delší trvanlivost, poněvadž v uzavřené nádobě vydrží několik měsíců. Tahle úprava másla zvyšuje bod zakouření, to je taková teplota, při níž se tuk začíná přepalovat, tj. z původních 150 - 180 °C na 200 - 250 °C. Na ghí tak můžete cokoliv smažit, a nemusíte se obávat přepálení jako na nepřepuštěném másle! Recept na ghí v tomto příspěvku nemusím uvádět, můžete si ho snadno vyhledat na internetu. 

 

Co říci na závěr...

I kdyby kostka másla měla stát 200 Kč, což hrozí u cenového vývoje u tohoto smetanového produktu, neměli bychom máslo přestat používat, čili ho nakupovat. Naopak bychom měli přehodnotit náš vztah k rostlinným máslům a tukům, jejichž odbyt a prodej se podílí na vysokých cenách současného čerstvého másla. Jsem přesvědčen, kdybychom se rozhodli jen pro máslo a přestali tak nakupovat emulgované margaríny, opět bychom se mohli vrátit k přijatelným třiceti korunám za jednu kostku čerstvého másla. V tomto směru  se nechme vést jen chutí a vlastními smysli, neboť to jsou nejspolehlivější indikátory lidského těla, na rozdíl od obchodu, jehož jediným smyslem je zisk, nikoliv naše zdraví a pohoda. Máslem vše začíná, jde o to, jestli to bude jenom zdražování, nebo návrat ke skromnosti, kterou naše civilizace potřebuje jako svině drbání! Mějme na paměti: „Máslo na hlavě není součástí správné výživy.“

Obsah minerálů v másle - 100 g

Železo - 0,15 mg    
Zinek - 0,14 mg
Vápník - 22 mg    
Molybden - 4,3 ug
Hořčík - 2,3 mg    
Mangan - 0,1 ug
Fosfor - 19 mg    
Selen - 1,2 ug
Draslík - 29 mg    
Sodík - 690 mg
Jód - 3 ug    
Chrom - 3 ug
Omega 3 kyseliny - 307 mg    
Omega 6 kyseliny - 2 650 mg
Biotin - 0,8 ug    
Cholin - 20 mg

Máslo obsahuje vitamíny - 100 g

Vitamin A - 2 200 IU    
Vitamin E - 2,25 mg
Vitamin B1 - 0,09 mg    
Vitamin K - 15 ug
Vitamin B2 - 0,1 mg    
Kyselina listová - 5 ug
Vitamin B12 - 0,25 ug    
Kyselina pantotenová - 0,14 mg
Vitamin D - 49 IU    
Betakaroten - 130 ug