Součástí Bible není text, který by bylo možné označit jako "Dobrá zpráva Světu od Ježíše Krista". Obsahuje jen čtyři "evangelia", smysl kteréhož řeckého slova se "osvětoví pracovníci křesťanství" postarali nevyjadřovat národními jazyky. Pokud to uděláme a přeložíme v textu Nového zákona slovo "evangelium" z řečtiny, vznikne "dobrá zpráva", "blahá zvěst", ovšem nikoliv od Krista, ale od "Marka", "Matouše", "Lukáše" a "Jana". To znamená, nějaká náhražka Dobré zprávy Světu od Ježíše Krista.

Pokud by se v kánonických textech Nového zákona od začátku nacházela slova "dobrá zpráva" místo nepochopitelného "evangelium", pak by mnoho lidí došlo k otázce, a kde je tedy Dobrá zpráva od samotného Ježíše? Historicky reálně se to nestalo a pod názvem "evangelium" obsahuje Bible čtyři krátké životopisné svodky o činnosti Ježíše Krista mezi lidmi, které se mlčky ztotožňují s Učením Krista jako takovým. Životopisné svodky pochopitelně citují něco z toho, co bylo Shora sdělováno Světu skrz Ježíše, ale neposkytují to v plné šíři, a hlavně - v nich je Dobrá zpráva od Krista doprovázena výmysly a cenzurou redaktorů kánonického "svatého" písma a "svatootcovských" tradic každé z mnoha navzájem nepřátelských biblických církví.

Odpověď na otázku, kam se tedy děla Blahá zvěst od Ježíše Krista, však v naší historii neuvázla ve vzduchoprázdnu. Církve Kristova jména ji zavrhly, ale zachovala se ve formě apokryfu, jehož název je možné vyjádřit česky jako "Dobrá zpráva Světu od Ježíše Krista v podání učedníka Jana" (soudě podle obsahu, je to jiný Jan, než ten z biblického evangelia). Dochoval se v aramejštině a staroslovanštině. Je možné z něj pochopit, že Ježíš nevykořeňoval jazyčnictví, jak o tom přesvědčují církve a Bible už tisíc let, ale naopak, učil pravdověrnému bezchybnému jazyčnictví (jazyku Přírody jako jazyku Boha, jazyku životních okolností):

... A stalo se, že mnoho nemocných a chromých přišlo za Ježíšem a ptali se ho: „Když všechno znáš a víš, řekni nám, proč musíme tak hrozně trpět? Proč nejsme zdraví jako jiní lidé? Mistře, uzdrav nás, abychom byli silní a nemuseli setrvávat v naší bídě. Víme, že máš tu moc, uzdravovat ze všech druhů nemocí, osvoboď nás od Satana a všech jeho velkých utrpení. Mistře, slituj se nad námi!“

A Ježíš odpověděl: „Šťastní jste, že bažíte po Pravdě, neboť vám pomohu a nasytím vás chlebem moudrosti. Šťastní jste, že chcete setřást moc Satana, neboť vás přivedu do říše andělů naší Matky, kam moc Satana nesahá.“

A oni se ptali s podivením: „Kdo je naše Matka, a co jsou její andělé? A kde je jejich říše?“

„Vaše Matka je ve vás a vy jste v ní. Ona vás zrodila, ona vám také dává život. Ona to byla, která vám dala vše, a k ní se jednoho dne vrátíte. Šťastní jste, jestliže poznáte ji a její říši, jestliže přijmete anděly své Matky a jejich zákony. Neboť vpravdě, pravím vám, ten kdo tak činí, nikdy nebude nemocen, neboť moc Matky stojí nade vším. Potře Satana i jeho říši a opanuje naše těla a všechny živé věci.

Krev, která v nás proudí, pochází z krve naší Matky země. Její krev prší z oblaků, tryská vřídly země, pramení v horách, protéká řekami v údolích, spí v jezerech, mocně zuří v bouřlivých mořích.

Vzduch, který dýcháme, pochází z dechu naší Matky země. Její dech je azurový v nebeských výšinách, kvílí na vrcholcích hor, šeptá v listoví lesů, vlní se v obilných polích, podřimuje v hlubokých údolích, horce sálá v pouštích.

Pevnost našich kostí pochází z kostí naší Matky země, skal a kamenů. Obnažené se zvedají k nebi na vrcholcích hor, jsou jako obři spící na jejích svazích, v pustinách jsou zasazeny jako modly a skryty jsou v hlubinách země.

Jemnost našeho masa pochází z masa naší Matky země, ze žlutých a červených plodů ovocných stromů a obilných brázd.

Naše vnitřnosti pocházejí z nitra naší Matky země, a stejně jako jsou neviditelné hlubiny země, jsou i ony skryty naším očím.

Světlo našich očí, sluch našich uší, obojí pochází z barev a zvuků naší Matky země, které nás obklopují jako voda rybu, jako chvějivý vzduch ptáka.

Vpravdě, pravím vám, člověk je synem Matky země a od ní obdržel své tělo, tak jako tělo novorozeného dítěte bylo zrozeno z lůna matky. Proto pravím vám, buďte zajedno s Matkou zemí. Ona je ve vás a vy jste v ní. Z ní jste byli zrozeni, s ní žijete a do ní se zase vrátíte. Dodržujte proto její zákony, neboť nikdo nemůže žít dlouho či být šťastný, jen ten, který svou Matku zemi ctí a dbá jejích zákonů. Neboť váš dech je její dech, vaše krev její krev, vaše kosti její kosti, vaše maso její maso, vaše oči a uši její oči a uši.

Pravím vám, nebudete-li dodržovat jenom jediný z jejích zákonů, budete-li jen jediné části svého těla škodit, budete ztraceni v bolestiplné nemoci a utrpení. Nebudete-li žít podle zákonů své Matky, nemůžete nijak uniknout smrti. Ale při tom, kdo bude podle zákonů své Matky žít, ona také setrvá. Uzdraví jeho bolesti a on nikdy neonemocní. Dá mu dlouhý život a uchrání jej od všeho trápení, před ohněm, před vodou i uštknutím jedovatým hadem. Neboť vaše Matka vás nejen zrodila, ale uchovává také váš život. Šťastný je ten, kdo svou Matku miluje a klidně spočívá na jejích prsou. Neboť vaše Matka vás miluje, i když se od ní odvracíte. A oč víc vás bude milovat, jestliže se k ní opět navrátíte?

Vpravdě, pravím vám, její láska je veliká, větší než nejvyšší hory, hlubší než nejhlubší moře. A ty, kteří svou Matku milují, nikdy neopustí. Tak jako slepice chrání svá kuřata, lvice své mladé, matka novorozeně, tak Matka země chrání syna člověka před vším nebezpečím a zlem.
 

Neboť vskutku, na syna člověka číhá bezpočet nebezpečí a zlého. Kníže pekel, zřídlo všeho zla, číhá v těle všech lidí. Je smrtí, je pánem všech běd, a zatímco se obléká do pěkných šatů, lidi jen pokouší a utiskuje. Slibuje bohatství a moc a zářivé paláce a šaty ze stříbra a zlata a množství služebníků. Slibuje slávu a nádheru, rozkoše a požitky, přemíru jídla a pití, hýřivý smyslný život a zahálčivé dny. A láká každého tím, po čem mu srdce nejvíc prahne. A v onom dni, kdy se synové člověka stanou otroky marnivostí a ohavností, zmocní se za to všeho, čím je Matka země bohatě obdařila. Ubere si z jejich dechu, krve, kostí, masa, vnitřností i jejich očí a uší. A dech člověka se stává krátkým a sípavým, plným trýzně a zápachu, jako dech nečistých dobytčat. Jeho krev houstne a páchne jako voda močálu, hrudkovatí a je černá jako noc smrti. Jeho kosti tvrdnou a sukovatí, vysychají drtí se jako kámen, který dopadne na skálu. Jeho maso tuční a vodnatí, rudne a hnije vyrážkami a hroznými nádory. A jeho střeva se plní odpornými nečistotami, kalnými proudy úpadku, v nichž řádí hrozní cizopasníci. Jeho oči se zakalují, až je zastře černá noc, a uši ohluchnou, jako ticho hrobu. A nakonec zbloudilý syn člověka ztrácí život. Neboť nedodržel zákony své Matky a vršil hřích na hříchy. Proto jsou mu odebrány všechny dary přírody: dech, krev, kosti, maso, vnitřnosti, oči a uši a po tom všem život, jímž Matka země korunovala jeho tělo.

Ale pokud si syn člověka uvědomí svoje chyby, zalituje svých hříchů a zřekne se jich, jako by se nikdy nestaly, a chce se opět navrátit k Matce zemi, dodržuje její zákony a osvobodí se z drápů Satanových odoláním jeho pokušením, pak Matka země přijme bloudícího syna s láskou a pošle své anděly, aby mu sloužili. Vskutku, pravím vám, když syn člověka odolá Satanovi, který v něm přebývá, a nevykonává jeho vůli, v tutéž hodinu spatří anděly Matky země, kteří mu všemi silami pomohou, aby se z moci ďáblů vymanil.

Neboť nikdo nemůže sloužit obojímu. Buď slouží Satanu a jeho ďáblům, anebo životu. Vpravdě, pravím vám, šťastni jsou ti, kteří dodržují zákony života a neputují stezkou smrti. Neboť v nich rostou životní síly a oni uniknou utrpení smrti.“

A všichni kolem naslouchali jeho slovům s podivením, neboť v nich byla síla a učil zcela jinak, než kněží a vykladači písma.

A ačkoli slunce právě zapadalo, neubíral se nikdo domů. Seděli kolem Ježíše a ptali se: „Mistře, jaké to jsou zákony života? Zůstaň ještě chvíli s námi a pouč nás. Chceme naslouchat tvému učení, abychom se uzdravili a žili správně.“ A Ježíš se posadil mezi ně a řekl: „Vpravdě pravím vám, nikdo nemůže být šťastný, než ten, kdo dodržuje zákon.“
A oni odpovídali: „My dodržujeme všechny zákony zákonodárce Mojžíše, přesně jak stojí ve svatých písmech.“
A Ježíš odpověděl: „Nehledejte zákon v písmech, neboť zákon je život, zatímco písma mrtvá. Říkám vám popravdě, Mojžíš neobdržel zákon od Boha napsaný, ale prostřednictvím živého Slova. Zákon je živé Slovo živého Boha prostřednictvím živých proroků pro živé lidi. Ve všem živém je zákon. Najdete ho v trávě, ve stromě, řece, hoře, nebeských ptácích i mořských rybách. Ale hledejte ho hlavně v sobě. Neboť vpravdě pravím vám, všechno živé je Bohu blíže, než písmo, které je bez života. Tak učinil Bůh život a všechno živé, aby skrze věčné Slovo učili člověka zákonům pravého Boha. Bůh nevepsal zákony do stránek knih, ale do srdcí a vašeho ducha. Jsou ve vašem mase, vašich vnitřnostech, ve vašich očích a uších a v každé malé části vašeho těla. Jsou přítomné ve vzduchu, ve vodě, v zemi, v rostlinách, v slunečních paprscích, v hlubinách a výšinách. Mluví všechny k vám, abyste porozuměli řeči živého Boha. Vy však zavíráte oči, abyste neviděli, zacpáváte si uši, abyste neslyšeli. Vpravdě, pravím vám, že písma jsou dílem člověka, ale život a všechny jeho projevy jsou dílem božím. Proč nenasloucháte slovům, která jsou zapsána v jeho dílech? Proč místo toho studujete mrtvá písma, pocházející od člověka?“

„Jak můžeme číst Boží zákony jinak, než v písmech? Kde jsou zapsány? Předčítej nám z toho, kde je vidíš, neboť my neznáme nic jiného, než písma zděděná po předcích. Pouč nás o zákonech, o kterých mluvíš, abychom jich byli poslušni a mohli se uzdravit.“

A Ježíš řekl: „Nemůžete rozumět slovům života, protože žijete ve stínu smrti. Temnota vám zkalila zrak a uši ucpala hluchota. Neboť, jak říkám, nepomůže dumat nad mrtvými písmy, jestliže to, co bylo napsáno, popíráte svými činy. Vpravdě, pravím vám, ve vašich činech není Bůh a jeho zákony. Ty nejsou v rozmařilosti, ani v opilství, ani nedbalém životě či žádostivostech; ani v touze po bohatství či nenávisti k nepřátelům. Neboť všechny tyto věci jsou pravému Bohu a jeho andělům nesmírně vzdálené. To vše pochází z říše tmy a pána všeho zla. A všechno to nesete sami v sobě. K vám nemůže proniknout boží Slovo a moc, protože vaše tělo a duch je zabydlen všemožným zlem a nečistotami. Chcete-li aby k vám proniklo živé boží Slovo a jeho moc, nešpiňte své tělo a ducha; neboť tělo je chrámem Ducha a Duch je chrám boží. Proto očistěte chrám, aby v něm mohl prodlévat jeho Pán a zaujmout místo, které je ho hodno. A před všemi pokušeními těla a ducha přicházejícími od Satana se vzdalte pod ochranu Nebes.
(...)

Neboť, vpravdě, nikdo nemůže dosáhnout Nebeského Otce, ani by prošel přes Matku Zemi. Podobně jako novorozené dítě nemůže rozumět učení svého otce, dokud je matka neodkojí, nekoupe, neuspává a nevychová. Dokud je dítě malé, je jeho místo u matky a musí ji poslouchat. Když vyroste, vezme je otec po svém boku k práci do pole a dítě se vrací k matce jen v čas oběda a večeře. A nyní je učí otec, aby se vycvičilo v jeho činnostech. A teprve když otec vidí, že syn jeho učení chápe a práci dobře vykonává, svěří mu všechen svůj majetek, aby milovaný syn pokračoval v jeho práci. Vpravdě, pravím vám, šťastný je syn přijímající rady své matky, a který podle nich jedná. Stokrát šťastnější je syn, který přijímá rady svého otce a podle nich se zachovává, neboť bylo řečeno: „Cti otce svého a matku svou, abys byl dlouho živ.“

Ale já vám říkám, synové člověka: ctěte nade vše Matku zemi a dodržujte její zákony, aby vaše dny na zemi byly dlouhé, a ctěte nebeského Otce, abyste získali věčný život na nebesích. Neboť stokrát větší je Otec na nebesích než všichni pozemští otcové a stokrát větší je Matka země než všechny tělesné matky. A syn člověka je od nebeského Otce a Matky země více milován, než mohou být kdy děti milovány pozemskými otci a matkami. Slova a zákony vašeho nebeského Otce a Matky země jsou moudřejší než slova a vůle všech pozemských otců a matek a cennější než dědictví pozemských otců a matek.

Vašimi pravými bratry jsou ti, kteří žijí podle vůle nebeského Otce a Matky země, ne vaši rodní bratři. Vpravdě, pravím vám, že vaši praví bratři ve vůli nebeského Otce a Matky země vás budou milovat tisíckrát víc, než vaši vlastní bratři. Neboť od časů Kaina a Ábela, kdy rodní bratři urazili boží vůli, už neexistuje žádné pravé pokrevní bratrství. A bratři si navzájem ubližují stejně, jako cizí. Proto vám říkám, milujte své pravé bratry v Boží vůli tisíckrát více než své bratry rodné. Neboť váš nebeský Otec je LÁSKA, neboť vaše Matka země je LÁSKA, neboť syn člověka je LÁSKA.

Skrze lásku jsou Otec nebeský, Matka země a syn člověka JEDNO. Neboť duch člověka byl stvořen z Ducha nebeského Otce a jeho tělo z těla Matky země. Buďte proto tak dokonalí jak je dokonalý Duch nebeského Otce a tělo Matky země. Milujte svou Matku zemi tak, jako svá těla. Milujte své skutečné bratry tak, jak je miluje nebeský Otec a Matka země. A pak vám dá nebeský Otec své posvátné tělo. Pak se budou synové člověka milovat jako praví bratři láskou, kterou dostali od nebeského Otce a Matky země a budou sobě navzájem skutečnými utěšiteli. A pak zmizí ze Země všechno zlo a smutek a místo nich nastoupí láska a radost. Pak bude Země jako Nebe a nastane Království Boží. A syn člověka pak příjde ve vší své Slávě, aby nabyl svého dědictví - Království Božího. Neboť synové člověka žijí v Otci nebeském a Matce zemi a nebeský Otec a Matka země žijí v nich. A tehdy spolu s Královstvím Božím přijde konec věků, neboť láska Otce Nebeského dá všem věčný život v Království Božím. Neboť láska je věčná. Láska je silnější než smrt.

(následující část kurzivou se dostala do kánonu Nového zákona v převyprávění apoštola Pavla - 1. Korintským, kap. 13, pozn. red.)

Kdybych mluvil jazyky lidí i andělů, ale byl bez Lásky, zněl bych jako plech nebo rozladěná citera; i kdybych uměl předpovídat budoucnost a znal všechna tajemství i všechnu moudrost, a měl víru tak silnou jako bouře a dokázal přesazovat hory, ale neměl bych Lásku, nebudu ničím. A kdybych se vzdal všech statků abych nasytil chudé a všechen lesk, který jsem obdržel od svého Otce, ale neměl Lásku, nebude mi to nic platné. Láska je trpělivá, Láska je dobrotivá, Láska nezná závist, neplodí nic zlého, nezná pýchu; není sobecká, vůči zlobě zůstává mírnou, není škodolibá, ale raduje se z pravdy. Láska vysvětluje vše, věří všemu, vždy se spoléhá, Láska přenáší vše, nikdy se nevyčerpá: co se týká jazyků - ty umlknou, co se týká poznání - to pomine. Neboť nyní vládneme částmi nepravdy i pravdy, ale příjde plná dokonalost a všechno částečné se rozplyne. V dětském věku člověk mluví jako dítě, chápe jako dítě, myslí jako dítě; dospělý sice odkládá dětské věci; ale přesto se přece ještě díváme přes kalná skla a matoucí slova. Dosud máme jen částečné vědomosti, ale až staneme před tváří boží, nebudeme již mít částečná vědění, ale taková, která nás On učí. Nyní nám zůstávají tři: Víra, Naděje, Láska, ale největší z nich je Láska.

A nyní k vám díky přítomnosti Ducha Svatého našeho Nebeského Otce mluvím jazykem Života Živého Boha. Není mezi vámi ještě ani jediný, který by mohl porozumět všemu, co říkám. Ten, který vykládá písma, k vám skrze své nemocné a smrtelné tělo mluví mrtvou řečí mrtvých lidí. Jemu proto lidé mohou rozumět, neboť všichni lidé jsou nemocní a všichni náležejí smrti. Nikdo nevidí světla Života. Slepí vedou slepé po temných stezkách hříchů, nemocí a utrpení. A na konci všichni spadnou do hrobu.

Byl jsem vyslán Otcem, abych před vámi rozžal světlo Života. Světlo se rozžíhá samo a osvětluje temnotu, ale temnota světlo nezná, zná jen sama sebe. Mám vám ještě mnoho co říci, ale zatím byste to ještě neunesli. Neboť vaše oči jsou uvyklé tmě a plné světlo nebeského Otce by vás oslepilo. Proto ještě nemůžete rozumět, co vám říkám o nebeském Otci, který mě k vám poslal.