2012 - JAK TO PROŽÍVÁME V SOUČASNÉ DOBĚ.

DOPLNĚK K ČLÁNKU ROKU 2012.

Zdroj : www.helenien.estranky.cz/clanky/2012---jak-to-prozivame-v-soucasne-dobe..html

Tak se nám ten záhadný datum blíží. 21.prosince roku 2012. Člověk se do dnešního dne již alespoň trochu změnil ( přetransformoval) a tak má ucelenější názory. Alespoň to u sebe tak cítím. Internet a dokonce i televize, jsou plni strachu o zkáze lidstva. Tří až čtyř denní úplná tma, bez šíření zvuku, bez elektriky, mráz atd.

Strach je velký a proto v této fázi nelze říci, zdali se něco takového stane či ne. Již jsem dříve psal, že kolektivní myšlení v tomto případě přeplněné strachem, má velmi velkou sílu pro uskutečnění toho, čeho se lidé bojí. Tím chci říci, že pokud se z hlediska vesmírných zákonů nemá nic stát, pak se může stát, že z hlediska zákonu kolektivního strachu dojde k nějakým nepříjemným událostem.

Někdy je strach destruktivní a někdy je strach lékem. Např. lidé žijící ve strachu, se začnou dívat na svět jinak. Tak nějak více do hloubky. Začnou si uvědomovat hodnotu lidství, hodnotu života. Jakoby zapomněli na mobil v kapse, na peníze, na majetky atd., protože toto vše v této chvíli ztrácí na smyslu. Ale jsou lidé, kteří se strachem nechají pohltit a tak si buď začnou na poslední chvíli život užívat a to nejčastěji v extrému, nebo se celé hodiny bojí a sedí stísněně v koutě. Někteří lidé však na nějaký rok 2012 nevěří. Nyní se vyjádřím k tomu, co si osobně o té celé záhadě v tomto čase dalšího vyzrání vědomí myslím. Podotýkám, že si to myslím, tedy ne, že to tvrdím. Jediné, co potvrzuji je, že k transformaci lidského vědomí, opravdu dochází. Tedy u mě na sto procent. U někoho možná ne.

Tedy co si myslím? Tak nějak stále cítím, že se vůbec nestane nic, co se týče čtyřdenní tmy a celému tomu humbuku okolo toho a vše s tím spojené. Ovšem musím ještě ze začátku říci, že transformace u každého člověka má jiný vliv, nebo jiný dopad chcete-li. Proto někdo může zažít katastrofy a někdo ne.

Tedy každý člověk prožije tento proces jinak. Proto se také různé názory o roku 2012 rozchází. No, pokračujme tedy dál v mém názoru. Osobně si myslím, že tato transformace trvá již mnoho led. Tedy ne pouze v roce 2012. Tato transformace bude trvat ještě dalších mnoho let, protože jsou zde tací, kteří ještě potřebují mnoho času a zkušeností. Názory, že se země rozpůlí a rozdělí na dva tábory jsou mi nějak cizí. To jestli dojde k celoplošnému čipování lidí a k jejich totální kontrole, bych spíše určil, že toto bude především ve městech a již se tak i děje. Kamery jsou na každém rohu a  čipy dnes dostáváme v nových občankách, kreditních kartách, ze vzduchu díky chematrails, také v balených vodách i z vodovodních řádů a samozřejmě ve stravě jako je např. obyčejný chleba, nebo mouka (jedná se o nanotechnologii).

Nechci tady rozebírat praktiky údajných vládců světa, neboť jsou na to určené jiné weby.

Často se mluví o přechodu do 5 dimenze. My jsme to pochopil tak, že v ní již žijeme a mnoho z vás již také. Dle mého je 5D změna stylu života a to v návratv obyčejnost a hlavně návrat k přírodě. Tak například jsme se jako rodina domluvili, že televizi nechceme. A proč také, když se v každém filmu nebo seriálu buď střílí, zabíjí, mučí a nebo sexuje. Možná se někdo nyní směje, ale zkuste se nad tím zamyslet, že televize je jenom o násilí, podfukách, sexu a překroucené pravdy a abych nezapoměl o nepříjemných vnucovaných reklamách. Teď právě někdo může říci, ale takový je svět. Na to  odpovím, že svět si dělá každý člověk sám. Tím, že někdo přijme názor, že takový je svět , pak   tento typ světa pouze přebral, jako správně poslušná ovečka. My a mnoho lidí z vás žijí své vlastní světy, světy takové, kde jediným vládcem jste vy sami.

Každému vyhovuje něco jiného, nám televize vyhovovat přestala a jediný nejsprávnější krok je televizi vypnout, nebo prodat. Tím chci říci, že jakékoliv protesty, demonstrace a jiné bezvýznamné praktiky vůči světu násilí nefungují. Násilí tvoří zase jenom násilí. Člověk by měl začít u sebe což je nekratší cesta.

Přestěhovali jsme se z Prahy na malou vesničku. Není tam hospoda ani obchod, protože to nepotřebujeme. Začali jsme zahradničit a dnes po letech jde spíše už o velké pěstování nežli malou zahrádku. Tvoříme permakultůrní styl pěstování a tak máme své potraviny. Mouku si sami meleme z vlastní vypěstované pšenice. Chleba a někdy i rohlíky si také sami pečeme. Maso nejíme, tprotože má rodina je vegetariánská. Já jsem vegan. Přišlo to nějak tak samo postupně, do ničeho jsme se netlačili, jenom nám přestali chutnat umělé mrtvé potraviny. Mohu říci, že náš celkový zdravotní stav se opravdu rapidně zlepšil právě díky naší vlastní vypěstované stravě. Elektrické stroje se snažíme vyměnit za ruční a celkově se snažíme používat elektriku co nejméně. Tedy nechceme být závislí na systému, proto jsme společně také vyčistili starou studnu a nyní máme vlastní vodu.  Když jsme hledali nějaký baráček, neměli jsem žádné velké peníze. Vesmír však pracuje na bázi rozhodnutí a my jsme se rozhodli, neboli jeme dali jasný záměr spojený s vůlí a vírou, že peníze nějakým způsobem dojdou. Bankovní tabulky nás vyškrtli z uchazečů o úvěr, ale o měsíc později nás zase zařadili a dokonce nám úvěr o hodně navýšili. Takže z nemožného se stalo možné a my jsme vybrali dům, tedy spíše domeček.

Pro pochopení proč vám popisuji tuto cestu, je pro to, aby ti, kteří žijí ve městě ( stejně jako mi dříve) si uvědomili, že i oni mají šanci si zjednodušit a velmi zpříjemnit život.

V Praze jsme platili velmi vysoký nájem a stále se něco nového platilo na víc a nebo se něco zdražilo. Uvědomili jsme si, že byt v nájmu znamená stále dokola platit a nikdy to vlastně naše nebude. Nehledě na to, že se nájmy a služby každý rok stále zdražují. Ta nejistota v bydlení a stále více placeního, nás dovedla ke změně.

Uvedl jsem, že se v naší vesničce nenachází obchody a hospoda. Ale také žádná pracovní příležitost. Přesto jsme do toho šli i se čtyřmi dětmi. Naše jediné finance, jsou z naší  tvořivé práce. Tak například pleteme ručně šály, rukavice, ponožky atd., nebo vyrábíme věci ze dřeva jako jsou misky, dřevěné lžíce, kvedlačky atd. Také malujeme obrazy, šijeme na šlapací mašině, pěstujeme zeleninu atd. Vše pak prodáme na jarmarcích, nebo ve stánkách. Milionáři z toho nejsme, ale o to nám nikdy nešlo. Když vezmete v potaz, že elektriku skoro vůbec nepoužíváme, vodu máme vlastní, jídlo si vypěstujeme, oblečení nám stačí od větnamců a také si plno věcí ušijeme, neutrácíme např. za cesty do zaměstnání, protože pracujeme doma atd, tak v podstatě nemáte skoro žádné výdaje.

Jediné co se platit musí, je zdravotní pojišťovna. Nic méně ani doktory nepotřebujeme, jelikož teď nejsme vůbec nemocný oproti minulé doby kdy jsme bydleli v Praze a i kdyby jsme přeci onemocněli, máme vlastní lékárničku plnou vlastních bylinek, mastiček ze sádla nebo ze slunečnicového oleje, různé olejíčky atd. Pro zajímavost si vyrábíme i vlastní mýdla, dokonce i prací prášek. Přes  léto kvůli šetření elektriky, co se týče ohřevu vody v bojleru, jsme si vytvořili ze starých radiátorů jakési sluneční kolektory, které  nám zdarma denně ohřejí cca na 70 stupňů 125 litrů vody. Stačí, aby bylo cca přes den hodinu až dvě sluníčko a celý 125 litrový bojler je vařící. V zimě bohužel musíme používat na ohřev vody v bojleru elektriku, ale již mám plány, jak to změnit. Zajímavé zjištění bylo když jsme se seznámili s okolními lidmi. Tak za prvé dvě třetiny jsou zde Pražáci, kteří si stejně jako mi opravili staré baráčky s velkými zahradami. Dokonce jak mi říkáme jsou stejně hozený jako mi, což znamená, že žijí duchovním životem. Plno z nich jsou vegetariái a málo z nich vegani. Také zde žijí velmi čistí lidé, kteří si nechali záměrně již před deseti lety odpojit elektřinu, zakoupili okolní pozemky a začali pěstovat. Od nich jsme se naučili i několik fíglu jak skladovat jídlo bez zavařování a mnoho jiného. Vytvořila se tu sama taková komunita a jsme všichni opravdový přátelé. Peníze zde mezi námi nehrají roli, spíše si darujeme nebo vyměníme věc za věc. Také si nezištně pmáháme mezi sebou. Například uvedu jedny přátele, kteří mají mnoho ovocných stromů a tak z jablíček dělají mošty. Vždy se všichni sejdeme a pomáháme moštovat klasickým starý způsobem - klikou.  No, mohl bych vyprávět, ale to není cílem tohoto článku.

Jsme čím dál více nezávislí na systému, který žije ve 3D. Je toho plno, co bych zde mohl říci, jak žijeme co vytváříme co čím nahrazujeme, ale to není tak cíleně myšleno jako spíše poukázat na rozdíl mezi 3D a 5D způsobu života. Tím, že žijeme tímto velmi svobodným odlehčeným životem, se nás tolik netýkají jiné povinnosti, jaké jsme měli v Praze. To co vyděláme na trhu za prodej našich ručních výrobků, není moc, ale  nám to bohatě stačí i na splácení úvěru. Auto máme staré, ale funkční. Vše si na něm opravíme sámi, jelikož nemá počítač a dalších tisíce čidel. Přesto má el. stahování oken, asr, abs, vyhřívání sedaček, vyhřívání předního skla a zrcátek, elektrickou posouvnou sedačku atd., takže to zas takové obyčejné auto není. Je velmi spolehlivé, protože dříve opravdu dělali kvalitnější jednodušší auta než dnes. Samozřejmě ho máme v kombi, aby se vešel případný náklad. Tento styl žití je dle nás 5D

Takže kam nás zavedla 5 dimenze, je totální změna stylu života. Dokonce nás to dotáhlo do oblasti, kde již někteří stejně staří lidé již takto žili a žijí. Tento styl života je opravdu jednoduchý, barevný a upřímný. Starosti zde nemají místo. Jenom láska a sepnutí celé rodiny dohromady. Také se vám zvýší vnímání jiných energií a jiných světů ( dimenzí). Často vás navštěvují bytosti jiných sfér. Někteří se zapojují a pomáhají, jiní se učí poznávat lidský druh pozorováním, který vždy ohlásí. Příroda je zde doslova oživená. Také sny jsou více prožité a vnímatelné tak, že si uvědomujete, že jste ve snu a proto si vše měníte dle svého scénáře a tento scénář se pak objevuje v bdělém stavu života. To co je na tom všeobecně krásné, je ta volnost a pocit svobody. Také ta všeobjímající láská i z obyčejné trávy. Cítíte, že nejste sami, ba naopak cítíte, že jste obklopeni energiemi, které vás chrání, milují, radí, pomáhají, dokonce se s vámi i smějí. Jsou velice upřímný a přesto nejsou vtíraví. Respektují vás jako respektují sami sebe. No zase bych mohl dál vyprávět, ale není to cílem tohoto článku ( J již se musím smát). Jen chci říci, že zde vidím propojenost z jinými dimenzemi a když se podívám na lidi kteří, jsou doslova zahlušení moderní vědou, sportovcemi, popovými hvězdami, politiky, televizí, zaměstnáním, tablety atd. atd. atd., tak je mi jich opravdu líto a přeji jim, aby zvítězila jejich duše a ne ovlivněný rozum.

Tak to je to, co jsem chtěl zde říci a to, že 5 dimenze existuje a to zde na Zemi. Stačí se jen přizpůsobit jinému stylu života, vymanit se z okovů systému a veškerá moudrost ruku v ruce přijde sama. Pátá dimenze existuje zde na Zemi a proto se nenechte zlákat vypravěči o jiné ( falešné) Zemi. Celkový pohled na věc mi připadá tak, že se vše vrací do starých dob, před technickou revuluci, kdy každá rodina zastávala nějaké řemeslo a tak mohl například mlynář vyměnit mouku za ušitou košili od krejčího a ten zase vyměnil košili za boty u ševce. Samozřejmě tím, že to byly všechno rodinné podniky, byla kvalita výrobků na nejvyšší míře. Lidé se rádi scházeli a pomáhali si.

Ještě jedna rada. Co je velmi důležité, je žít bez strachu. Vím, že je to v dnešní době těžké, ale přesto to zkuste. Já jsem začal ovládat strach tím, že jsem se stal takovým zdravým flegmatikem. Opustil jsem jakou si histerii a začal jsem si pomalu zvykat na to, že nemusím na všechny věci emočně reagovat, zvláště na ty věci, které ve mě vzbuzovaly obavy, neboli strach. Strach je nejnižší vibrace, proto vám všelijaká média strach ukazují v podobě válek, ztráty zaměstnání, nemoci, špatných zpráv, ale také v podobě násilí ve filmech, které podvědomě v sobě uschováváte v podobě strachu, aby tak ve vás strach stále udrželi a vy jste tak zůstali v nízkých vibracích, což má za následek slepotu vůči pravdě, slepotu vůči svobodě, slepotu vůči transformaci a vůbec slepotu vůči sobě a lidství ba i slepotu vůči přírodě, atd.

Vím, že jsem to již psal a mnohokráte říkal, ale přesto to v krátkosti řeknu znova a to, aby jste si dali pozor na falešné proroky, protože nastal čas, kdy se začnou rojit. Jejich styl techniky je lidi nejdříve zaujmout a říci jim několik pravd, aby tak lidi opravdu zaujmuli. Lidé jim tak začnou věřit a v tu chvíli se pak automaticky nechají jimi vést, aniž by si uvědomili, že se slova proroku změnila. Staré pořekadlo - dábel v beránčím rouše je zde opravdu na místě. Tito tzv. svatí ( falešní svatí) vypadaji a další budou vypadat velice dobře, skromě a starostlivě. Někteří se budou chovat jako naprosto nezávyslí a nebudou nikomu nic nutit do té chvíle, než jim lidé začnou věřit. pak samozřejmě pomalu začnou měnit svá slova. Přesně tak to je s předvolebními sliby našich politiků. Opět a znovu zděluji, že vše je v jednoduchosti, pravda žije pouze v jednoduchosti, každá složitost už jen pravdu překrucuje. Tím chci říci, že nepotřebujete žádné spasitele, ale potřebujete hlavně sebe. Uvídíte jako sílu máte v sobě, kolik nevyřčené lásky se ve vás ukrývá, kolik něhy a odpuštění je ve vás i samotné porozumění sobě a ostatních, jenom to nechat vypustit a jak to udělat? Buďte se sebou, začněte si věřit, opusťte starý svět příkazů a zákazů, věnujte se sobě, neubližujte si, odpustěte si vše, vždyť si na to teprve rozpomínáváte a to chce čas, tak se milujte, to není ego, to je božství, které tak má přímou cestu se projevit. odpusťte ostatním, ať vás netíží výčitky. Hrajte si, protože to je lék pro duši, staňte se obyčejným člověkem, ne vrcholovým sportovcem nebo pěveckou hvězdou, protože to jsou pouhá pozlátka na obalu. Buďte obyčejným člověkem a budete  mít možnost teprve nosit titul ČLOVĚK. Buďte dítětem, nebuďte dospělým. Nechte váš vnitřek vystoupit, už byl dost dlouho utlačovaný. Uděláte to tak, že začnete kreativně tvořit. Nezáleží na výsledku, záleží pouze na samotném aktu tvoření. Nikdo vás v tomto novém světě nebude hodnotit, zdali jste namalovali pěkný obrázek, nebo ne. V tomto novém světě vás budou chválit už jen za to, že tvoříte, že si hrajete a jako dítě nemáte předsudky. Nebojte se vlastní změny, protože se o změnu nejedná. Jedná se o návrat a pokud s jedná o návrat, pak to znamená, že jste tam již jednou byli, že to tam znáte.

Zkuste se zbavit věcí, které vám nic nedávají, jenom váš ovlivněný rozum si myslí, že je potřebujete. Tím se osvobodíte a uvolníte místo pro váš rozvoj, pro vaše sebepochopení, uvolníte místo pro vaši moudrost. 

Pokud budete mít někdo zájem, rád vám zodpovím na otázky týkajícího se našeho způsobu života.

PS: Milujeme vás vaši Martin a Helenien Kubíkovi